Článek
Kyjev krátce před příjezdem české parlamentní delegace zažil nebývale intenzivní ruský dronový útok. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička při něm utrpělo zranění několik lidí včetně jedenáctiletého dítěte. Zasaženo bylo několik budov, jedna ve čtvrti nedaleko nádraží, na které čeští politici dorazili.
Předsedové Senátu a sněmovny za dronového náletu dorazili do Kyjeva. pic.twitter.com/YqHJRdgaeK
— Martin Dorazín (@mdorazin) November 25, 2023
Trosky bezpilotních strojů podle klička způsobily na několika místech požáry, včetně obytné budovy a školky. Podle ukrajinského letectva Rusové provedli dosud největší útok pomocí bezpilotních letounů Šáhid íránské výroby. Agentura Reuters cituje místní obyvatele, kteří uvedli, že slyšeli drony a výbuchy po celou noc.
Kyjev hlásí nejmohutnější ruský dronový útok od začátku války
Podpora vstupu do EU
Předsedové obou komor českého parlamentu přijeli do ukrajinské metropole v době, kdy se vedení země snaží přesvědčit Evropskou unii, aby do konce roku oficiálně zahájila rozhovory o ukrajinském vstupu do evropského bloku. Čeští politici to podporují, Unie ale v této otázce není jednotná. Ukrajina také rok a tři čtvrtě od začátku ruské agrese usiluje o to, aby evropští spojenci před těžkými zimními měsíci nepolevovali v dodávkách zbraní. Očekává se, že čeští představitelé stejně jako zástupci parlamentů Belgie, Finska, Irska, Polska či Estonska dají najevo ochotu dále Ukrajinu podporovat v obraně proti Rusku.
Jednodenní návštěva je načasována na termín, kdy si Ukrajina připomíná oběti hladomoru, který vyvrcholil před 90 lety. Podle historiků mu padlo za oběť až několik milionů Ukrajinců. Obě komory českého parlamentu loni označily tento hladomor za genocidu vyvolanou sovětským stalinským režimem.
Po příjezdu do Kyjeva vedla naše první cesta do krytu.
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) November 25, 2023
Je 4. sobota v listopadu a my si připomínáme 90. výročí genocidy na 🇺🇦 lidu kterou způsobil Stalinův režim úmyslně vyvolaným hladomorem v letech 1932,1933. Ruská agrese není tedy zdaleka prvním zločinem diktátorů vůči 🇺🇦. pic.twitter.com/MSoerx5MtG
Pekarová Adamová a Vystrčil se během soboty mají také setkat s představiteli krymských Tatarů, kteří po obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem čelí útlaku.
Holodomor
Holodomor, jak se ukrajinsky říká katastrofickému hladu v letech 1931 až 1932 na území dnešní Ukrajiny, byl uměle vyvolaný hladomor, který si podle odhadů historiků vyžádal životy 3,5 milionu až šesti milionů Ukrajinců.
Vyvolalo ho především sovětské zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům, kteří byli nuceni ke vstupu do kolchozů.
Do letošního roku uznalo 32 zemí světa holodomor za úmyslně vyvolanou genocidu. Loni tak učinily i česká Poslanecká sněmovna a Senát. Podle rezoluce přijaté loni německým parlamentem byl hladomor „cíleným a hromadným zabíjením lidí hladem“ a nenastal následkem neúrody, nýbrž kvůli politice Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina.
Jako genocidu označuje hladomor od roku 2006 také Ukrajina. Oběti hladomoru si Ukrajina připomíná vždy čtvrtou sobotu v listopadu, která letos připadá na 25. listopadu.
Ke Kerčskému mostu se blíží podzimní vítr. Ukrajina si dobírá Kreml
