Pavel se setkal se Zelenským

„Už třetím rokem umírají nevinní lidé kvůli ruské agresi, Ukrajina proto stále potřebuje naši pomoc. Ujistil jsem prezidenta Zelenského, že Česko bude i nadále podporovat Ukrajinu všemi možnými prostředky. Tedy nejen dodávkami munice ve spolupráci se zahraničními partnery, ale i plánováním poválečné obnovy a podporou země na cestě do EU a NATO,“ napsal po setkání na sociální síti X Pavel.

Návrh zakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo EU předložil český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 tisíc granátů pro Ukrajince – půl milionu kusů ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů 122 milimetrů.

Bruselský server Politico počátkem února napsal, že Česko se zajímá o munici od zbrojních firem například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice. K iniciativě se dosud připojila zhruba dvacítka zemí.

Pavel se Zelenským se naposled sešli právě na okraj bezpečnostní konference v Mnichově v polovině února. Ukrajinský prezident tehdy poděkoval českému protějšku za pomoc, kterou Česká republika poskytuje Ukrajině v její obraně před ruskou invazí, která trvá už déle než dva roky. Pavel ujistil, že Česko bude zemi nadále podporovat.

Kromě Pavla se Zelenskyj ve čtvrtek sešel také s litevským prezidentem Gitanasem Nausėdou. Obě země plánují v brzké době podepsat bezpečnostní dohodu. Další takovou dohodu Zelenskyj ve čtvrtek podepsal s lotyšským prezidentem Edgarsem Rinkēvičsem. V ní se Lotyšsko zavázalo, že v následujících deseti letech vyhradí 0,25 % svého HDP na kyberobranu, bezpilotní technologie a odstraňování min.

„Současným hlavním cílem je vyvinout veškeré úsilí k posílení našeho protileteckého systému, vyhovět urgentním potřebám ukrajinských obranných sil a konsolidovat mezinárodní podporu tak, abychom mohli překonat ruský teror,“ vyjádřil se Zelenskyj k cíli své účasti na summitu Trojmoří.

Trojmoří je iniciativou sdružující 13 států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko, které uskupení rozšířilo teprve loni. Jejím cílem je spolupráce v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru.

Podle Pražského hradu iniciativa v souvislosti s ruskou agresí deklaruje jednoznačnou a všestrannou podporu Ukrajině a Moldavsku a zasazuje se o aktivní roli při obnově Ukrajiny. Naposled se summit Trojmoří uskutečnil loni v září v Bukurešti. Kromě přijetí Řecka se tehdy také k iniciativě přidružily Moldavsko a Ukrajina.