Článek
O konkrétní podobě bezpečnostní dohody s Ukrajinou je podle Pavla předčasné mluvit.
„Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel.
Jako první podobnou dohodu s Ukrajinou podepsala v lednu Británie, dosud se podle Pavla připojilo sedm zemí, mimo jiné Německo, Itálie, Francie a ve čtvrtek Lotyšsko.
Pavel se setkal se Zelenským
Pobaltská země s Ukrajinou podepsala desetiletou smlouvu, podle níž má poskytovat vojenskou pomoc ve výši 0,25 procenta svého hrubého domácího produktu.
„Ukrajina má zájem na tom, aby dostala co nejdříve příslib členství v Severoatlantické alianci (NATO), což za této situace je poněkud předčasné. Proto státy, které mají vůli s Ukrajinou blíže spolupracovat a poskytnout jí nějaké bezpečnostní záruky, s ní uzavírají bilaterální bezpečnostní dohody,“ doplnil Pavel.
Zelenskyj: Nejvíc chybí munice ráže 155 milimetrů
Zelenskyj během čtvrteční schůzky podle něj zdůraznil, že země napadená Ruskem potřebuje především munici ráže 155 milimetrů. Česká iniciativa není jedinou, podobnou vyvíjejí Estonsko, Británie, hovořila o ní i Francie, uvedl Pavel.
Ukrajina podle českého prezidenta očekává, že Rusko v letních měsících zahájí ofenzivu. „K tomu, aby ji (Ukrajinci) mohli udržet, případně zastavit, potřebují především dostatek dělostřelecké munice. Cílem je dostat ji na Ukrajinu v co největším počtu v co nejkratším čase,“ konstatoval Pavel.
Milion kusů munice
Český prezident také uvedl, že v rámci iniciativy pomoci Ukrajině už Česko našlo v zemích mimo EU milion kusů dělostřelecké munice.
Při čtvrteční bilaterální schůzce Zelenskyj informoval Pavla také o potřebě zajištění prostředků pro chod energetické sítě, jako jsou generátory, transformátory a kogenerační jednotky (zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie).
Český poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v polovině března řekl, že první dodávky munice pořízené v rámci české iniciativy by měla napadená země dostat nejpozději v červnu.
Česká vláda koncem března na svém jednání schválila další peníze na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu v rámci české iniciativy. Výši částky premiér Petr Fiala (ODS) nesdělil. K české iniciativě se již připojila zhruba dvacítka zemí.
Cílem iniciativy je sehnat pro Ukrajinu bránící se Rusku potřebnou munici, zejména dělostřelecké ráže 152 mm a 155 mm.
Původně se hovořilo o nákupu 800 tisíc dělostřeleckých granátů, ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) koncem března hovořil do budoucna o možnosti dodání 1,5 milionu granátů s tím, že nemusí však jít o konečné číslo.