Článek
Jedenáctihodinovou papežovu návštěvu provázela podle agentury AP přísná bezpečnostní opatření kvůli zprávám o výhružkách radikálních islamistů, kteří se údajně do země vracejí z Iráku a Sýrie. Vatikán sice požadoval, aby se nepřijímala žádná mimořádná opatření, albánské ministerstvo vnitra ale přislíbilo "maximální ostrahu". Vláda posílila hlídky na hraničních přechodech a papežovu cestu střežilo na 2500 policistů.
Papežova cesta z letiště do centra Tirany byla také velmi odlišná od jeho předešlých návštěv v zahraničí. Jeho "papamobil" projel hlavním bulvárem a ani jednou nezastavil, aby mohl František podle svého zvyku pozdravit osobně věřící. Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi to později podle AP odůvodnil snahou zajistit, aby papež nezmeškal plánované akce, a zdůraznil, že Vatikán žádná mimořádná opatření nepodnikl.
Albánie je inspirujícím příkladem
Ve svém prvním vystoupení, které se odehrálo v prezidentském paláci, František ostře kritizoval ty, kdo se podle něj neprávem považují za "boží zbroj" a přitom "plánují a vykonávají akty násilí a útlaku". "Nikdo nesmí využívat náboženství jako důvodu k činům proti lidské důstojnosti a proti nejzákladnějším právům každého člověka, především proti právu na život a náboženskou svobodu," řekl František v projevu před albánským prezidentem Bujarem Nishanim, dalšími státními činiteli a diplomatickým sborem.
Harmonické soužití různých náboženství v Albánii je podle papeže "inspirujícím příkladem" pro celý svět. "Atmosféra úcty a vzájemné důvěry mezi katolíky, pravoslavnými a muslimy je pro tuto zemi vzácným darem," řekl František. "Zvláště vzácným je v těchto dobách, kdy autentický duch náboženství zneužívají extremistické skupiny a kdy se náboženské rozdíly překrucují a používají jako nástroj k jiným cílům," dodal.
Návštěva Albánie je první papežskou cestou do převážně muslimské země od doby, kdy organizace Islámský stát dobyla rozsáhlá území v Sýrii a Iráku a začala tam zabíjet umírněné souvěrce a likvidovat či násilím nutit k přestupování na islám lidi jiné víry. Vatikán se vyjadřuje k tomuto dění se znepokojením a František v srpnu podpořil zásah mezinárodního společenství, který by zastavil tuto "nespravedlivou agresi".
Hold mučedníkům
Hlavní ulici v Tiraně v neděli ozdobily albánské a vatikánské vlajky a obří portréty 40 katolických duchovních, vězněných či popravených v éře stalinistického diktátora Envera Hodžy. Ten v roce 1967 prohlásil Albánii za první ateistický stát na světě, náboženství zakázal a zlikvidoval téměř dva tisíce kostelů.
František těmto a dalším "mučedníkům víry" vzdal hold. "Připomínáme-li si desetiletí strašného utrpení a tvrdého pronásledování katolíků, pravoslavných a muslimů, můžeme říci, že Albánie byla zemí mučedníků: mnozí biskupové, kněží, muži a ženy víry, včetně laiků, zaplatili za oddanost víře svými životy," řekl.
Po vystoupení v prezidentském paláci sloužil František mši na náměstí Matky Terezy, pojmenovaném podle nejslavnější albánské katoličky. Mše se i přes deštivé počasí zúčastnilo na čtvrt miliónu lidí, kteří sem přijeli z celé země, uvedla agentura Reuters.
„Zabíjet ve jménu boha je svatokrádež”
Na následném setkání s náboženskými předáky František vyzval umírněné muslimy a všechny náboženské vůdce, aby odsoudili islamistické extremisty, kteří zneužívají náboženství k páchání násilí. "Zabíjet ve jménu Boha je těžká svatokrádež. Diskriminovat ve jménu Boha je nelidské," řekl František zástupcům muslimů pravoslavných a katolíků.
Papež má před odletem ze země ještě naplánovanou návštěvu dětí v domovech, kde o ně pečují místní dobročinné organizace.
Katolicismus po pádu komunismu v Albánii znovu zapustil kořeny a katolíci mají nyní na albánské populaci podíl asi deset procent. Zhruba 60 procent Albánců se řadí mezi muslimy, ostatní jsou pravoslavní nebo bez vyznání. Papežská návštěva země se uskutečnila poprvé po 21 letech.