Hlavní obsah

Papež pro úplnou jednotu křesťanských církví

ISTANBUL

Papež Benedikt XVI. v pátek sloužil mši v istanbulské katedrále Svatého Ducha. Zakončil jí svou čtyřdenní návštěvu Turecka. Do Vatikánu se vrací po poledni. Přestože hlavu katolické církve v Turecku, které je z více než 90 procent muslimské, nevítaly davy, počet těch, kdo demonstrovali proti jeho návštěvě, nebyl tak velký, jak se očekávalo.

Článek

Benedikt svou první cestu do muslimské země sice označil za pastorační, ale sám jí dodal politický charakter. Jejím cílem bylo nejen napomoci usmíření s islámských světem, který pobouřila jeho přednáška v Řezně, kde citoval byzantského císaře, že prorok Mohamed přinesl jen násilí. Pokusil se ale usmířit se i s pravoslavnými církvemi. Impulsem k návštěvě bylo pozvání konstantinopolského patriarchy Bartoloměje I.

K dalšímu sbližování katolíků s pravoslavnými křesťany vyzvali ve čtvrtek papež Benedikt XVI. a duchovní vůdce pravoslavných věřících Bartoloměj I. V prohlášení, které podepsali v Istanbulu, zdůraznili, že cílem tohoto snažení je znovunastolení úplné jednoty západní a východní církve, které jsou bezmála již tisíciletí rozděleny.

"Svatý Duch nám pomůže připravit velký den znovunastolení úplné jednoty," stojí doslova ve dvoustránkovém dokumentu. Benedikt XVI. a Bartoloměj I. současně s uspokojením konstatovali, že nedávno byla po delší pauze obnovena činnost společné komise obou církví.

Papež a patriarcha v prohlášení dále označili dodržování náboženské svobody za kritérium, k němuž by se mělo přihlížet při přijímání do Evropské unie. Varovali před "zvýšeným výskytem sekularismu, relativismu a nihilismu, zejména v západním světě".

Papež se účastnil pravoslavné mše

Před podpisem dokumentu se Benedikt XVI. zúčastnil mše, kterou v istanbulském patriarchálním kostele svatého Jiřího sloužil Bartoloměj I. Vzhledem k teologickým rozporům oddělujícím katolíky a pravoslavné věřící se ale papež na liturgii, trvající několik hodin, nepodílel. Jen v krátkém kázání označil přetrvávající propast mezi křesťany za "ostudu světa". Benedikt XVI. prohlásil již loni v dubnu při svém nástupu na papežský stolec, že usmíření katolické církve s pravoslavnými křesťany je prioritou jeho pontifikátu.

Katolická církev a pravoslavné církve jsou rozděleny od roku 1054. Oba křesťanské směry se v následujících staletích několikrát marně pokusily o překonání hlubokých rozporů a o obnovení jednoty.

Staletí přetrvávající vzájemnou exkomunikaci sňali společně až v roce 1964 tehdejší papež Pavel VI. s patriarchou Athenagorasem. O tři roky později se v Jeruzalémě uskutečnilo historicky první přímé setkání papeže a konstantinopolského patriarchy od vypuknutí schizmatu. Ve smiřování pokračoval Benediktův předchůdce Jan Pavel II., který se v roce 2001 omluvil pravoslavným za příkoří, která jim v průběhu dějin katolíci způsobili.

Protesty už polevily

Také ve čtvrtek provázely papežův pobyt v Turecku protesty místních nacionalistů. V Istanbulu se demonstranti sešli na dvou místech. Stejně jako v předcházejících dnech se ale do těchto akcí zapojilo jen pár desítek lidí - nesrovnatelně méně, než se předpokládalo.

Související témata:

Výběr článků

Načítám