Papež František se chystá „domů“. Zdravotní obtíže neměl poprvé

Současná hospitalizace hlavy katolické církve je nejvážnějším zdravotním problémem papeže od jeho nástupu do úřadu před 12 lety. František byl do římské nemocnice Agostina Gemelliho převezen v polovině února a nejprve se potýkal se zánětem průdušek, který se však později vyvinul v oboustranný zápal plic. Lékaři opakovaně hovořili o tom, že papežův stav je kritický, od začátku března se ale jeho zdravotní stav pomalu zlepšoval.

Podle zdrojů z blízkého okolí papeže byla hospitalizace náročným obdobím, během něhož se však snažil nadále plnit své povinnosti, byť v omezené míře. Vatikánský mluvčí uvedl, že Svatý otec zůstával v kontaktu se svými spolupracovníky a průběžně se zajímal o dění ve světě i v církvi.

Očekává se, že papež alespoň dočasně omezí kvůli rekonvalescenci svou veřejnou činnost, lékaři doporučili klidový režim alespoň po dobu dvou měsíců. V neděli by nicméně měl papež František věřící pozdravit.

Respiračními nemocemi trpí papež opakovaně, už v mládí prodělal vážnou infekci, kvůli níž mu lékaři odebrali část jedné plíce. Se zánětem průdušek byl hospitalizován i před dvěma lety, v nemocnici tehdy strávil čtyři dny. František tehdy navštívil pacienty na dětském onkologickém oddělení nemocnice, kde se sám léčil. Pouhý den po propuštění z nemocnice se už zúčastnil mše ke Květné neděli.

V nemocnici papež několikrát pobýval kvůli operačním zákrokům. Poprvé v červenci 2021, kdy strávil v nemocnici deset dní kvůli operaci, při které mu lékaři odebrali část tlustého střeva. Plánovaný zákrok – nutný byl kvůli tomu, že papež trpěl zúžením střeva – ale provázely komplikace. Deník Il Messaggero napsal, že lékaři chtěli původně zákrok provést laparoskopicky, po zahájení operace se ale rozhodli k chirurgickému řezu. Právě proto papež zůstal v nemocnici déle.

V první polovině června loňského roku papež strávil v nemocnici devět dnů kvůli operaci kýly, která způsobovala časté a bolestivé střevní zácpy. Stárnoucí papež, jenž loni v prosinci oslavil osmaosmdesáté narozeniny, má i další zdravotní problémy. Nejméně od jara 2022 trpí František také velkými bolestmi kolen, kvůli nimž se často pohybuje na invalidním vozíku, případně používá chodítko nebo hůl.

Nynější papež před několika lety uvedl, že by odstoupil, pokud by mu zdravotní stav znemožnil pokračovat v práci. V prosinci 2022 rovněž zveřejnil, že podepsal rezignační dopis, který má být použit v případě, že nebude moci ze zdravotních důvodů vykonávat své povinnosti. Kvůli špatnému zdraví rezignoval jeho předchůdce Benedikt XVI., jenž opustil papežský úřad koncem února 2013 po necelých osmi letech. Stal se prvním papežem po zhruba 600 letech, který tak učinil.

Vážné zdravotní potíže měl v posledních letech ve funkci Jan Pavel II. (ve funkci od října 1978 až do své smrti v dubnu 2005). Trpěl mimo jiné opakovanými infekcemi dýchacích cest, pozornost ale budily zejména potíže podobné Parkinsonově nemoci. Spekulace o tom, že papež trpí takovým onemocněním, představitelé Vatikánu i přes viditelné příznaky dlouho popírali. Teprve v roce 2001 papežův lékař připustil, že Jan Pavel II. trpí onemocněním podobným Parkinsonově chorobě.

Nynější hlava katolické církve se narodila 17. prosince 1936 v argentinském Buenos Aires italským přistěhovalcům. Než v 21 letech vstoupil do jezuitského řádu, vystudoval chemickou průmyslovku, později absolvoval filozofii a teologii v San Miguelu u Buenos Aires. Knězem byl vysvěcen v roce 1969, biskupem v roce 1992 a kardinálem byl jmenován v únoru 2001. K favoritům volby papeže patřil už v roce 2005, kdy se hlavou církve stal Joseph Ratzinger, který přijal jméno Benedikt XVI.

V letech 1973 až 1979 byl Jorge Bergoglio mimo jiné provinciálem jezuitského řádu pro Argentinu, mezi roky 1980 a 1986 vedl jako rektor jezuitskou fakultu filozofie a teologie v San Miguelu. Po zvolení papežem se v médiích objevily pochybnosti, zda nenesl morální odpovědnost za porušování lidských práv, jehož se v letech 1976 až 1983 dopouštěla v Argentině vojenská junta. Jeho spolupracovníci i představitelé argentinské justice to ale odmítají.

František, mimo jiné první papež z amerického kontinentu, zbořil mnohá tabu, často se obrací k nevěřícím i k příslušníkům jiných církví a navazuje kontakty s obyčejnými lidmi. Soustavně se také vyslovuje k aktuálnímu dění, byť někdy jeho slova vzbudí nevoli. Třeba výrok loni na jaře, aby Ukrajina vyvěsila bílou vlajku a zahájila jednání s Ruskem, který vyvolal diplomatickou roztržku. Vatikán dodatečně uvedl, že papež myslel bílou vlajkou vyjednávání, a ne kapitulaci.

V centru Františkovy pozornosti je pomoc lidem znevýhodněným, zdravotně postiženým, chudým či migrantům. Do jisté míry vstřícně vystupuje František i k homosexuálům, v roce 2020 například veřejně podpořil zákony, které umožňují registrované partnerství. Na druhou stranu ale na jaře 2021 schválil nařízení, podle něhož katoličtí kněží nesmějí takovým párům udělit požehnání. V mnohých tématech ale František zastává tradiční postoje. Jednoznačně třeba odmítá potraty.