Článek
Hlava katolické církve přiletěla do Štrasburku v úterý dopoledne na bleskovou, asi čtyřhodinovou návštěvu evropských institucí. Kromě Evropského parlamentu papež navštíví rovněž Radu Evropy.
Jeho cestě se připisuje velký symbolický význam, díky Františkově autoritě a popularitě ale mohou mít jeho slova i praktický dopad. Přitáhnou totiž pozornost k sociálním problémům, které Unii dlouhodobě trápí – ať už je to nezaměstnanost mladých, či příliv nelegálních přistěhovalců.
Po oficiálním přivítání, kterého se účastnil předseda EP Martin Schulz, zástupci parlamentních frakcí, premiér předsedající země EU Matteo Renzi a řada katolických hodnostářů, papež promluvil v plénu. Hlavním tématem byla lidská důstojnost, kterou by se podle Františka měla Unie snažit všemi silami bránit.
"Podpora lidské důstojnosti znamená, že uznáme, že člověk má nezadatelná práva, která mu nikdo nemůže odejmout, rozhodně ne kvůli ekonomickým zájmům," uvedl v italsky proneseném projevu papež.
Upozornil, že stále existuje řada situací, kdy se s lidmi jedná jako "s předměty, které je možné odložit ve chvíli, kdy už nejsou užitečné, třeba kvůli slabosti, nemoci či stáří". Papež rovněž vyzval k podpoře rodiny, vzdělání a ochrany přírody.
EU ztratila přitažlivost
Podle Františka by Evropa měla být otevřená duchovnímu rozměru života, jinak riskuje, že ztratí svou duši. Právě návrat k původním hodnotám, na nichž Unie vznikla, prý může být lékem na obecně rozšířený dojem, že EU je jakási "unavená a stárnoucí babička", která už ztratila přitažlivost.
Konkrétně se František zmínil zejména o tragických důsledcích ekonomické krize a obrovské nezaměstnanosti, ale také o otázce přistěhovalců. Příliv nelegálních běženců přes Středozemní moře letos dosáhl nebývalé intenzity a jen do Itálie zatím dorazilo přes 150 tisíc migrantů zejména z Afriky a Blízkého východu. Nejméně tři tisícovky z nich během plavby do Evropy přišly o život.
Podle Františka se ze Středozemního moře stává obrovský hřbitov, proto by se Unie tomuto problému měla postavit čelem a měla by být solidární se zeměmi, kam přistěhovalci nejčastěji míří.
Hlava katolické církve navštívila Evropský parlament poprvé po 26 letech, naposledy zde vystoupil papež Jan Pavel II. v říjnu 1988. Kvůli příjezdu papeže platí ve Štrasburku přísná bezpečnostní opatření: okolí evropských institucí je uzavřeno a střeží je asi tisícovka policistů.