Článek
Studie se opírá o data Gallupova ústavu a Světové banky. Využívá přitom mix celé řady socio-ekonomických údajů. Z nich vyplývá, že Itálie s Japonskem vykázaly za loňský rok nehledě na pandemii růst solidarity nejen s vlastní skupinou obyvatel, ale také se zahraničím.
Naopak Francie, Spojené království a Kanada se chovaly sobečtěji. Německo sice meziročně zaznamenalo růst vnitřní solidarity, u té vnější ale zaznamenalo propad. Ochota pomáhat cizím ve Spojených státech stagnovala.
Index solidarity zemí G7
Studie se zabývala ochotou k solidaritě v zemích skupiny G7 – USA, Kanady, Spojeného království, Německa, Francie, Itálie, Japonska. Česká republika proto zmiňována není.
Ukázalo se, že zatímco vnitřní solidarita v rámci států případně provincií a dalších celků ve všech zemích G7 buď rostla nebo alespoň stagnovala, vnější solidarita klesala v Kanadě, Francii, Německu i Spojeném království. V Británii byl meziroční pokles nejmarkantnější, když dosáhl 8,5 procenta. Ve Francii 4 %, v Kanadě 3,5 % a v Německu 2,6 %. V Japonsku oproti tomu index vnější solidarity vzrostl o 6,1 % a v Itálii o 1,1 %. V USA se neměnil.
Poučení pro příště
Zmiňovanou studii vypracoval Dennis Snower z výzkumného ústavu Global Solutions Initiative společně s Katharinou Limou de Mirandou z hospodářského institutu IfW v Kielu. Dvojice autorů na jejím základě dospěla k závěru, že je spolupráce na globální úrovni nedostatečná. Pokles takzvané vnější solidarity, tedy ochoty sdílet problémy s ostatními zeměmi a národy, označil Snower za varovné znamení pro řešení budoucích krizí.
"Pokud nebude zahraniční solidarita národním zájmem, nedokážeme pandemii překonat. Navíc ohrozíme řešení dalších problémů a výzev, kterým lidstvo čelí, jako je společná ochrana klimatu," řekl Snower, který působí i na berlínské vysoké škole Hertie School. Za problematické chování zemí během krize označil nárůst nacionalismu včetně neochoty dělit se o vakcíny.