Pachatelé masakru u Moskvy měli v mobilech ukrajinské vlajky, tvrdí Rusko. Důkazy opět nezveřejnilo

Výsledky expertizy mobilních telefonů, které se teroristé podle vyšetřovatelů pokusili zničit, umožnily získat „významné údaje“ o okolnostech přípravy teroristického útoku, píše ruská agentura TASS. Vyšetřovatelé nicméně žádný z těchto důkazů nezveřejnili.

„Údaje mohou naznačovat souvislost mezi spáchaným teroristickým činem a speciální vojenskou operací,“ stojí v prohlášení výboru. Speciální vojenská operace je termín, který Rusko používá k označení své invaze na Ukrajinu.

Vyšetřovací výbor dále uvedl, že v telefonu jednoho z podezřelých se nacházely také fotky „osob v maskovaných uniformách s ukrajinskou vlajkou na pozadí zničených domů a ukrajinská poštovní známka s obscénním gestem“. Ani tyto fotografie ovšem Rusko nezveřejnilo.

Podle vyšetřování byla koncertní hala vybrána jako cíl útoku na základě pokynů nejmenovaného kurátora, který řídil činnost teroristů.

„Ráno 24. února 2024, tedy v den výročí zahájení speciální vojenské operace, jeden ze spolupachatelů na pokyn kurátora našel na internetových zdrojích screenshoty snímků vchodů do budovy Crocus City Hall a přístupových cest k ní a zaslal mu je,“ uvedl výbor. Obviněný to ve své výpovědi měl údajně potvrdit, tvrdí TASS.

K útoku se nicméně opakovaně přihlásil Islámský stát, který dokonce zveřejnil videa z kamer na těle pachatelů. Západní zpravodajské služby pokládají toto tvrzení za věrohodné. Moskva se nicméně neustále snaží podložit svá podezření ohledně Ukrajiny. Kyjev jakékoli vazby důrazně popřel.

Teroristický útok na koncertní halu v Krasnogorsku u Moskvy si vyžádal přes 140 obětí. Údajní pachatelé prchali ve voze Renault Thalia a byli zadrženi v Brjanské oblasti u vesnice Chacun, která se nachází zhruba 150 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Chacun je ale také blízko hranic s Běloruskem, od nichž se nachází zhruba 200 kilometrů.

Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že pachatelé mířili k ukrajinské hranici, kde podle něj měli Ukrajinci pro teroristy připravit „bezpečný přechod hranice“.

To ale popřel jak běloruský velvyslanec v Rusku Dmitrij Krutoj, tak běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Uvedli, že údajní pachatelé mířili nejprve k běloruským hranicím.

„Od včerejška byly zvláštní služby v aktivním režimu spolupráce (s Ruskem). Šéf Výboru státní bezpečnosti byl v kontaktu se svým ruským protějškem. Hlavním úkolem včerejší (páteční) noci bylo zajistit, aby teroristé neunikli přes naši společnou hranici. Tento úkol byl splněn. Byla zavedena maximální bezpečnostní opatření,“ prohlásil v sobotu podle běloruské vládní agentury Belta Krutoj, jehož vyjádření jde proti Putinovým slovům o tom, že se útočníci pokoušeli uprchnout na Ukrajinu.

Lukašenko zase uvedl, že pachatelé prý sice nejprve mířili k běloruským hranicím, ale poté je „organizátoři útoku“ měli upozornit, že do Běloruska to nepůjde, protože jsou na běloruských hranicích „protiteroristická opatření“.

„Nemohli jet do Běloruska. Jejich organizátoři si to uvědomili, protože v prvních minutách (od teroristického útoku) přešla část (běloruského) regionu na zvýšený bezpečnostní režim,“ prohlásil až pět dní po teroristickém útoku u Moskvy Lukašenko.

„Oni se otočili a jeli na úsek ukrajinsko-ruské hranice,“ dodal Lukašenko.

Spojené státy americké podle listu The New York Times uvedly, že už od začátku března shromažďovaly zpravodajské informace o tom, že ISIS-K (afghánská pobočka IS se sídlem v Chorásánu – pozn. red.) plánuje útok na Moskvu. Ve čtvrtek 7. března pak USA vydaly varování před možnými teroristickými útoky.

Více než dva týdny předtím, než útočníci rozpoutali masakr v Krasnogorsku na okraji Moskvy, navíc americká vláda varovala ruské představitele, že podle jejích informací je právě koncertní hala Crocus City Hall jedním z potenciálních cílů hrozícího teroristického útoku. Putin veškerá varování smetl ze stolu, když uvedl, že jde o záměr zastrašit a destabilizovat ruskou společnost.