Otravy, záhadná úmrtí. Kritiků Kremlu v ohrožení života přibývá

Posledním známým případem byla otrava dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v anglickém městě Salisbury v roce 2018.

Dvojice byla nalezena v bezvědomí poté, co byla otrávena nervově paralytickou látkou novičok, což potvrdilo vyšetřování mezinárodních expertů z Organizace pro zákaz chemických zbraní.

Britští vyšetřovatelé obvinili z útoku dva ruské občany vystupující pod jmény Alexander Petrov a Ruslan Boširov. Stopy novičoku se našly i v hotelovém pokoji, kde muži pobývali.

Média je později identifikovala jako agenty ruské vojenské rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Čepigu (alias Boširova) v roce 2014 vyznamenal ruský prezident Vladimir Putin medailí za zásluhy.

Skripal i jeho dcera útok novičokem přežili. Julija ale strávila v nemocnici 20 dní v bezvědomí a její otec dokonce měsíc. Podle listu The Times se dvojice pod novou identitou přestěhovala letos v červnu na Nový Zéland. Britská vláda jim údajně poskytla i finanční podporu.

Nedlouho po otravě Skripalových se novičokem otrávila Britka Dawn Sturgessová a její partner, kteří se dostali k flakonu s jedovatou látkou odhozenému do popelnice. Žena později zemřela.

V roce 2018 byl „pravděpodobně otráven“ ruský aktivista Pjotr Verzilov. Člena protestní skupiny Pussy Riot ošetřovali lékaři v berlínské nemocnici Charité, do jejíž péče by měl být svěřen také Navalnyj, pokud dojde k jeho převozu.

Lékaři v Berlíně vyjádřili tehdy přesvědčení, že příčinou jeho otravy byla látka, která působí na nervový systém a skrze něj na regulaci vnitřních orgánů. Konkrétní toxickou látku ale nenašli. Verzilovův stav se později zlepšil.

Podle Pussy Riot Verzilovova otrava souvisela se smrtí tří ruských novinářů v Africe, kteří natáčeli snímek o ruských žoldnéřích bojujících v Sýrii a Iráku. Verzilov se měl údajně dozvědět, kdo za jejich vraždou stál. [zde]

Hned dvakrát byl s příznaky těžké otravy hospitalizován ruský opoziční politik a novinář Vladimir Kara-Murza. Odpůrce Kremlu byl blízkým spolupracovníkem zavražděného vůdce ruské opozice Borise Němcova. Po první otravě podal trestní oznámení na neznámého pachatele, k němuž doložil analýzy zahraničních klinik, jež potvrzovaly vysokou přítomnost jedovatých látek v krvi. Stíhání ale ruští vyšetřovatelé nezahájili.

Hodně medializovaný byl případ bývalého důstojníka ruských tajných služeb FSB a KGB Alexandra Litviněnka. Ten před soudním stíháním prchl z Ruska do Británie, kde podle jeho ženy pracoval pro britské tajné služby MI6 a MI5.

Litviněnko se v listopadu 2006 sešel s bývalými agenty KGB Dmitrijem Kovtunem a Andrejem Lugovojem. Krátce poté byl hospitalizován v nemocnici a 23. listopadu zemřel na otravu radioaktivním poloniem.

Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že operaci s cílem zabít Litviněnka pravděpodobně posvětil tehdejší šéf FSB Nikolaj Petrušev a nejspíš i odsouhlasil prezident Putin.

Za pachatele vraždy označil soud Lugovoje a Kovtuna. Britové požádali ruskou vládu o vydání Lugovoje, ruská ústava ale zakazuje vydat své občany cizím úřadům.

Lugovoj později jakoukoli vinu na vraždě odmítl, za smrt Litviněnka byl podle něj zodpovědný ruský matematik a podnikatel Boris Berezovskij, který zemřel v roce 2013. Příčina jeho smrti dosud není jasná.

V roce 2004 se po vypití hrníčku čaje otrávila na palubě letadla mířícího do Severní Osetie novinářka Anna Politkovská. Ta letěla jako prostředník jednat o propuštění rukojmí při teroristickém útoku na školu v Beslanu. Lékařské záznamy z jejího ošetření se záhadně ztratily. Politkovská figurovala na seznamu nepřátel ruské vlasti a státnosti.

Jeden z tajemníků politika Ramzana Kadyrova, v současnosti neoficiálního prezidenta autonomní Čečenské republiky, tehdy Politkovské řekl, že by ji „někdo měl zastřelit, až se vrátí do Moskvy“. Kadyrov souhlasně uvedl, že je nepřítelem.

Politkovská zemřela o dva roky později, 7. října (v den Putinových narozenin) byla zastřelena ve výtahu svého domu v Moskvě. V prosinci 2012 byl z podílu na její vraždě uznán vinným policista Dmitrij Pavljučenkov, dostal 11 let.

V červenci roku 2003 zemřel novinář Jurij Ščekočichin, který psal pro opoziční list Novaja Gazeta. Stalo se tak 16 dní poté, co byl hospitalizován s masivním otokem mozku.

Ščekočichinova smrt bývá spojována s jeho investigativními texty o vysoce postavených důstojnících FSB. Zemřel jen několik dní před plánovanou cestou do USA, kde se měl kvůli vyšetřování FSB setkat s americkou FBI.

Ščekočichin byl údajně otráven thalliem. Jeho sloučeniny jsou extrémně toxické a otrava je velmi bolestivá. Postihuje trávící soustavu a nervový systém.

Oficiálně ovšem novinář zemřel na alergii. Žádost rodiny o lékařskou zprávu byla zamítnuta, stejně jako žádost o vzorky tkání k nezávislému prozkoumání.

Mezi dalšími oběťmi otravy byli například také ukrajinský exprezident Viktor Juščenko [zde] nebo někdejší agent CIA Boris Korczak, kterého rozvědky odhalily při jeho misi v Sovětském svazu.