Osvobození Osvětimi si připomínají politici i přeživší. Bývalých vězňů přijely tři stovky

„Že jsem Žid, tak mě (nacisté) poslali nejprve do ghetta v Lodži a pak do Osvětimi. Přežil jsem to proto, že jsem se jako malý kluk hlásil jako zámečnický učeň,” řekl na dotaz ČTK Michal Salomonovič, jeden z přeživších českých vězňů, kteří se úterní slavnosti v obrovském stanu u někdejší Brány smrti v Birkenau účastní.

„I v tom ghettu jsem vlastně byl pracující pro Velkoněmeckou říši. Ale moc jsem jim nepomohl,” dodal. Organizace oslav je podle něj naladěna „přesně na minutu, jenže ta minuta obyčejně trvá hodinu”, poznamenal s úsměvem.

„Před deseti lety se oslav osvobození zúčastnilo okolo 1500 bývalých vězňů, dnes jich je 300. Svědci jsou ještě mezi námi – a musíme se ptát, co se bude dít v budoucnu, zda jsme schopni převzít odpovědnost, zda jsme pochopili jejich poselství,” řekl na tiskové konferenci před táborem Osvětim-Březinka ředitel osvětimského muzea Piotr Cywiński.

Předpokládá se, že je to poslední kulaté výročí, kde se ještě přeživší mohou sejít v tak velkém počtu. Protože jde především o oběti, budou tentokrát stát politici v druhé řadě a pieta by se měla obejít bez politických projevů. Bohoslužba a kladení věnců i zapalování svící se uskuteční v bývalém táboře smrti Birkenau.

Mezi přeživšími je i pětaosmdesátiletá Renee Saltová, která přijela z Londýna. Poprvé do Osvětimi přijela pohřbít duchy minulosti před deseti lety a pravidelně se tam vrací: „Budu to dělat tak dlouho, jak budu moci. Proč? Protože na celém světě stále existují lidé popírající holokaust, a jestliže o tom nebudeme mluvit, svět nebude vědět, co se stalo.“

V úterý ruské ministerstvo obrany zveřejnilo archivní dokumenty o osvobození. Jsou mezi nimi i výroky generála Kramnikova, který velel 60. armádě operující v rámci 1. ukrajinského frontu. Když její vojáci otevřeli brány tábora, vyšly z něj „nekonečné davy lidí“.

„Vypadali všichni extrémně vyčerpaně, šedovlasí staří muži, mladí, ženy s malými dětmi i náctiletí, skoro všichni polonazí,“ napsal generál a doplnil: „Od začátku bylo jasné, že v Osvětimi se statisíce lidí upracovaly k smrti, shořely nebo byly zastřeleny.“

V bojích o tábor 27. ledna zahynulo 231 rudoarmějců, než okolo třetí hodiny odpolední otevřeli bránu tábora. „V dálce stály skupiny lidí. Nejprve nechápali, co se děje, pak začali mávat rukama na pozdrav a křičeli. Když vojáci uviděli první vězně, báli se k nim přistoupit, protože se nepodobali lidem,“ zavzpomínal před lety na osvobození Osvětimi tehdejší nadporučík Ivan Martynuškin z 1. ukrajinského frontu.

"Bez Osvětimi není německé identity. Vzpomínka na holokaust zůstává věcí všech občanů, kteří v Německu žijí. Patří k dějinám této země. Musíme chránit lidskost. Chránit práva každého jednotlivce. Odpovědnost za současnost a budoucnost je tu větší než kdekoli jinde," řekl německý prezident Joachim Gauck, který se piety účastní stejně jako prezidenti Francie a Ukrajiny Francoise Hollande a Petro Porošenko.Českou delegaci vede předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Naopak bude chybět ruský prezident Vladimir Putin kvůli sporům s Polskem, které ho oficiálně nepozvalo. [celá zpráva]

Ani někteří bývalí vězni nepovažují za správné, že ruský prezident na výročí chybí. „Mnoho lidí má na to (osvobození) špatné vzpomínky, ale ty mé jsou dobré. Jsem velice vděčná,“ řekla agentuře AP Paula Lebovicsová (81).

„Ne všechny sovětské činy byly heroické: došlo i k případům, že sovětští vojáci po osvobození znásilnili židovské ženy, které tábor smrti přežily,“ podotkla agentura.