Ostraze pařížské olympiády pomůže umělá inteligence. Hry čelí 3500 bezpečnostním rizikům

V květnu 2023 francouzský parlament schválil zákon, který v první zemi Evropské unie povoluje kamerové systémy s umělou inteligencí. Algoritmy by měly pomoci včas odhalit „podezřelé chování“.

Nejde o rozpoznávání obličejů. Technologie je navržena tak, aby rozpoznala, když dojde k určitým předem vytipovaným událostem. Kupříkladu někdo zanechá někde neznámý předmět nebo určitý počet osob změní záměrně místa. „Obáváme se samozřejmě, že se jedná o formu hromadného sledování. Neobjevily se totiž zatím žádné důkazy o tom, že by se tímto způsobem dalo účinně předcházet teroristickým útokům,“ upozorňuje v německém rozhlase Deutschlandfunk digitální expertka Lena Rohrbachová, jež se umělou inteligencí dlouhodobě zabývá.

Francie je nyní první zemí v Evropské unii, která povolila biometrický, tj. umělou inteligencí podporovaný, dohled na celostátní úrovni. Zatím do března 2025, poté budou analyzovány zkušenosti získané na olympijských hrách.

Systém už zdárně prošel na několika akcích v Paříži, například na fotbalovém zápase mezi Paris Saint-Germain a Olympique Lyon. Díky této formě monitoringu chování algoritmy zajišťují, že „neobvyklé situace“ se automaticky hlásí policii.

Francouzské úřady odmítly více než 3500 uchazečů o práci a dobrovolnictví na olympijských hrách kvůli vazbám na terorismus a bezpečnostním hrozbám, napsal web deníku The Telegraph.

Ministr vnitra Gérald Darmanin oznámil, že vláda provedla stovky tisíc šetření, aby prověřila uchazeče, kteří představují riziko pro hry a národní bezpečnost. „K dnešnímu dni jsme provedli 770 tisíc administrativních šetření, která vedla k vyloučení 3570 osob,“ upřesnil.

Mezi odmítnutými žadateli jich 130 dostalo označení Fiche S, což je vládní seznam osob podezřelých z terorismu a ohrožení národní bezpečnosti, a dále lidí s vazbami na radikální islamisty nebo krajní levici a krajní pravici, dodal.

Téměř milion osob, včetně sportovců, trenérů, novinářů, dobrovolníků a soukromých bezpečnostních pracovníků, získá akreditaci a bezpečnostní prověrku pro vstup do citlivých oblastí po celou dobu olympijských her v Paříži, které se konají od 26. července do 11. srpna a poté pokračují od 28. srpna do 8. září paralympiádou.

Po celou dobu konání her bude v hlavním městě mobilizováno 30 až 45  tisíc příslušníků bezpečnostních složek, včetně policie, četníků a armády, přičemž během zahajovacího ceremoniálu 26. července, který se poprvé v novodobé olympijské historii uskuteční na řece Seině, bude ostražitost maximální.

V období před zahájením her se organizátoři obávali nedostatku bezpečnostního personálu. Ještě v dubnu Francouzská federace soukromé bezpečnosti (FFSP) uvedla, že jim stále chybí osm tisíc agentů. Od minulého týdne se manko snížilo na tisíc agentů. „Z odboru náboru a výcviku pracujeme na plné obrátky,“ potvrdil Pierre Brajeux, prezident FFSP.

Pařížské hry jsou výjimečné tím, že řada soutěží se bude konat v blízkosti historických památek v centru města, nikoliv na stadionech na jeho okraji, což představuje velké bezpečnostní riziko. Ve dnech před zahajovacím ceremoniálem se oblast podél řeky Seiny stane zónou s vysokým stupněm zabezpečení, kde budou muset obyvatelé i návštěvníci na kontrolních stanovištích předložit bezpečnostní kód, který odůvodní jejich právo na vstup.

Olympijské hry již po desetiletí provází přísná bezpečnostní opatření a praktiky, a to nejen v autokraticky řízených státech, jako je Rusko a Čína, ale i v demokraciích. Například před letními hrami v Atlantě v roce 1996 vydal stát Georgia předpisy, které se týkaly především bezdomovců. Zahrnovaly pokuty za žebrání, táboření a močení na veřejnosti.

Z centra Atlanty a z okolí sportovišť úřady tehdy odvezly 30 tisíc lidí, připomíná americký publicista Jules Boykoff. „Zlom nastal po útocích z 11. září 2001. Od zimních olympijských her v Salt Lake City v roce 2002 se náklady na bezpečnost na olympiádě prudce zvýšily. Velká část z nich je oprávněná. V některých případech však státy využívají olympijské hry jako záminku k modernizaci svého bezpečnostního aparátu. Také pro nové zákony, které pak zůstávají trvalé,“ upozorňuje.

Před hrami 2016 v Riu de Janeiro místní politici posílili boj proti kriminalitě, zejména ve favelách, chudinských čtvrtích. „Zvýšil se počet afrobrazilských mužů zabitých policejními kulkami,“ podotýká Boykoff. „Bezpečnostní organizace cítí příležitost odzkoušet a veřejně předvést drahé zbraně a techniku.“