Ošetříme jen ty, kteří mluví německy, rozhodla se ordinace v Bádensku-Württembersku

Když si doktor Ulrich Kuhn s kolegou Stefanem Gaißerem v roce 2001 otevírali svou ordinaci v Kirchheimu, nikdy by je nenapadlo, že o 23 let později vyvěsí na recepci ceduli s následujícím textem: „V ordinaci mluvíme pouze německy! Pokud komunikace nebude možná z důvodu nedostatečné znalosti německého jazyka a nebude přítomen tlumočník osobně, musíme odmítnout ošetření, s výjimkou naléhavých případů.“

Jejich krok vyvolal poprask, na sociálních sítích jejich jména vláčí bahnem a označuji je za rasisty, další část je obhajuje, píše web týdeníku Focus. Lékaři nechápou, že je může někdo obviňovat z rasismu, když se dosud starali o všechny děti bez ohledu na barvu pleti a původ. „V posledních letech se stále častěji stává, že nám nerozumí ani děti, ani jejich rodiče,“ říká Ulrich Kuhn.

Ve chvíli, kdy si lékaři a rodiče nerozumějí, nastává velký problém. „Abychom dobře stanovili diagnózu, potřebujeme vědět, zda je dítě na něco alergické, jaké nemoci prodělalo, co ho kde bolí. Musíme být schopni o tom s rodiči mluvit,“ říká Kuhn.

Připomíná, že lékař musí být navíc schopen vysvětlit rodičům po vyšetření, co mají nyní dělat. „Nic z toho není možné bez vzájemného jazykového porozumění. Pokud se o to nepostaráme, vstoupíme nejen do právní šedé zóny, ale i do hluboce černé zóny,“ uvedl Kuhn.

Dalším příkladem je podle jeho slov očkování. „Rodiče nám musí dát výslovný souhlas a musí být jasné, že pochopili, co se děje,“ upozorňuje lékař.

Na výtku, proč lékaři nepoužijí některý z internetových překladačů, Kuhn připomíná, že mnohdy překladače vytvoří překladatelský nesmysl. „Je obrovský rozdíl mezi tím, když si jdete něco objednat do restaurace, a tím, když to musíte řešit problém právně bezpečným způsobem. Abych to mohl udělat, musím sám vědět, co jsem řekl,“ uvedl lékař.

Kolegové mají podle něj podobný problém, ale ještě nenašli odvahu to řešit podobně jako jejich ordinace.

Svaz lékařů v Bádensku-Württembersku má pro krok ordinace pediatrů v Kirchheimu pochopení. „Jsou v situaci, která je pro ně těžko řešitelná. Na jedné straně chtějí léčit pacienty. Na druhé straně musí pacienty vzdělávat a informovat je o léčbě a terapiích. To vyžaduje minimální úroveň komunikace. Aplikace internetových překladačů není optimální, navíc stojí hodně času, který se nedostává pro ostatní pacienty,“ uvedl Kai Sonntag, mluvčí svazu.