Článek
„Vydáním mě srbský soud posílá na bolestivou smrt. A život mé rodiny, příbuzných a přátel se možná změní v nekonečný smutek,“ řekl jednačtyřicetiletý Gnjot telefonicky novinářům ze svého domácího vězení v Bělehradě. Předtím strávil několik měsíců v srbské věznici.
Běloruští politici v exilu a lidskoprávní aktivisté předpovídají, že na Gnjota v Bělorusku čeká vykonstruovaný soud a dlouhý pobyt ve vězení. Podobný osud potkal již velké množství disidentů, již se před čtyřmi lety zapojili do masivních protestů proti Lukašenkově režimu. V běloruských věznicích je běžné mučení a špatné zacházení s vězni, uvádí deník The Guardian.
Gnjot se živí jako režisér reklamních videí a jeho aktivistická práce nebyla před jeho zatčením veřejně známá. Až poté tři běloruští atleti potvrdili, že sehrál klíčovou roli v organizaci atletické aliance SOS BY, jež před čtyřmi lety tlačila na mezinárodní sportovní orgány, aby současný běloruský režim bojkotovaly.
Poláci kvůli muslimským migrantům kydají prasečí hnůj na hranicích s Běloruskem
„Měli jsme přes dva tisíce atletů a lidí spojených se sportem, kteří náš dopis podepsali. Vážně nás podporoval, co se týče pomoci s poselstvím a vytvářením videí,“ řekla o Gnjotově roli basketbalová reprezentantka Jelena Leučanková. Podotkla, že opozice od atletů Lukašenka obzvlášť rozlítila, protože se považuje za patrona sportu.
„Andrej sehrál velkou roli. Spousta sportovců nerozumí organizaci nebo natáčení videí; a on nám moc pomohl,“ uvedla dvojnásobná stříbrná medailistka v plavání z olympiády v Londýně Alexandra Herasimenjová. Ta byla po protestech obviněna z „poškození běloruské pověsti“ a v nepřítomnosti odsouzena ke 12 letům vězení. Momentálně žije v exilu.
„Jestli Herasimenjová, členka naší asociace, dostala 12 let, pak já mohu čekat 20 nebo 25 let nebo ještě víc,“ řekl o svých vyhlídkách Gnjot. Bělorusko je také jedinou evropskou zemí, která má v ústavě stále trest smrti.
„Toto je jasný politický případ a on vážně nesmí být poslán zpět. Pokud ho pošlou, bude trpět ve vězení jako tisíce dalších Bělorusů,“ prohlásila další z jeho spolupracovnic, basketbalistka Kaciaryna Snycinová.
Obviněn z finančních zločinů
Bělorusko Gnjot v roce 2021 opustil a zabydlel se v Thajsku. Do Evropy však kvůli práci nadále často cestoval. Do Srbska zavítal kvůli natáčení reklamy pro francouzskou potravinářskou společnost Danone loni v srpnu a s žádnými problémy se nesetkal. Když se ovšem do země kvůli zakázce od firmy Tele2 v říjnu vrátil, byl zadržen na letišti. Až při předběžném soudním slyšení se dozvěděl, že na něj byl na žádost Minsku Interpolem vydán zatykač kvůli „finančním zločinům“.
„Snažil jsem se vysvětlit, že ekonomická obvinění jsou jen záminkou, jež Interpolu umožnila vydat zatykač, protože ten je kvůli politickým obviněním vydávat nesmí,“ vypověděl Gnjot, podle nějž se zdálo, jako by soudce o politické situaci v Bělorusku věděl jen velmi málo. Podle něj se soudce prý dokonce zeptal, zda je Bělorusko členem Evropské unie.
Srbsko pod vládou Aleksandara Vučiće se snaží udržet si dobré vztahy jak s EU, tak s Ruskem a Běloruskem, jež válčí na Ukrajině nebo při invazi pomáhají. Běloruský opoziční politik Pavel Latuško uvedl, že jej tyto přátelské styky mezi Bělehradem a Minskem znepokojují. Jeho tým za Gnjota nadále aktivně lobbuje nejen v Srbsku, ale i jinde v Evropě a snaží se zvýšit povědomí o jeho případu.
Novinářská ochrana?
Kromě práce s SOS BY Gnjot také pořizoval záběry protirežimních protestů a sdílel je s nezávislými a zahraničními médii. Výbor na ochranu novinářů proto potvrdil, že má nárok na status novináře, a požaduje jeho propuštění. Programový ředitel výboru Carlos Martínez de la Serna též vyzval Bělorusko, aby přestalo „využívat Interpol k mezinárodnímu utlačování hlasů disentu“.
Gnjot se proti bělehradskému rozsudku odvolal u srbského nejvyššího soudu. Pokud nebude úspěšný ani tam, konečné rozhodnutí o jeho vydání připadne srbské ministryni spravedlnosti Maje Popovićové.
Bělorusko se při snaze lapit disidenty v exilu razantních kroků rozhodně neštítí. Aby mohl být zatčen opoziční bloger Raman Pratasevič, přinutilo v roce 2021 běloruské letectvo přistát let společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu, který na pouhou chvíli vstoupil do běloruského vzdušného prostoru.
Jsi po Ficovi další na řadě, objevilo se na síti směrem k srbskému prezidentovi. Zatkli jednoho muže
