Orbánova cesta do Moskvy byla v rozporu se smlouvami EU

Orbán zároveň porušil právní ustanovení, které vyzývá všechny členy, aby vykonávali zahraničněpolitickou činnost „bez výhrad v duchu loajality a vzájemné solidarity“, cituje britský list tři zdroje obeznámené se situací.

„Bylo politickou chybou jet do Moskvy,“ řekl listu předseda Evropské rady Charles Michel, který je šéfem unijních summitů. „Za posledních deset let jsem neviděl tak ostrou reakci 26 dalších zemí na kroky jednoho státu… takovou žlutou kartu,“ dodal Michel.

S maďarským premiérem se podle svých slov setkal na nynějším summitu NATO ve Washingtonu a zároveň je v kontaktu s ostatními unijními vůdci, aby se rozhodli, jak dál.

Maďarský premiér ihned po zahájení předsednictví své země v Radě EU vyrazil na Ukrajinu, pak ale i do Ruska a do Číny a vše označil za „mírovou misi“. V uvedených zemích podle svých slov usiloval o nalezení řešení, které by umožnilo ukončit válku na Ukrajině.

Vrcholní představitelé EU v reakci ihned oznámili, že jde o návštěvy bilaterální a Orbán pro ně nedostal žádný mandát od Evropské unie. Kritika se ozvala i z členských států včetně Česka. EU ve svém oficiálním postoji, se kterým Orbán souhlasil, odsuzuje Moskvu jako agresora a na ruský režim uvalila množství sankcí.

Orbán následně ve čtvrtek oznámil, že jeho další destinací budou Spojené státy, kde se sejde s exprezidentem Donaldem Trumpem.

Maďarsko převzalo od 1. července rotující předsednictví v Radě EU, což je role, která umožňuje členům Orbánovy vlády předsedat zasedáním unijních ministrů. Čtyři dny nato odjel do Moskvy. Maďarský premiér tvrdil, že jde pouze o jeho bilaterální aktivitu, podle některých zemí EU ale Orbán předsednický status zneužil, aby dal své schůzce s Putinem větší váhu.

Členské státy si na Orbánovy aktivity mohou stěžovat, moc toho s nimi však dělat nemohou. Svou nespokojenost můžou nicméně vyjádřit například bojkotem neformálních jednání unijních ministrů, která se konají v Budapešti, a vysílat tam jen nižší úředníky.