Orbán to z Evropy schytává za cestu za Putinem. Kreténi, reaguje Medvěděv

Vůči Orbánovi se vymezil český premiér Petr Fiala (ODS). „Viktor Orbán v Moskvě nezastupuje naše zájmy ani zájmy EU. Nemá ani žádný mandát vyjednávat naším jménem. Česká pozice je jasná: Putin je agresor, my stojíme na straně Ukrajiny,“ napsal Fiala na sociální síti X.

Podpořil ho i exministr financí Miroslav Kalousek. „Důležité a správné vyjádření předsedy Vlády ČR, které zaslouží širokou podporu. Přidat by se měl i vítěz voleb do Evropského parlamentu Andrej Babiš,“ uvedl Kalousek.

Předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová označila Orbána za Putinova lokaje. „Andrej Babiš je spojencem Viktora Orbána, který v Moskvě políbil prsten zločinci Putinovi. To už není ‚jen‘ jejich propagandistická rétorika o míru, ale projev ochoty být klidně ruskými lokaji,“ napsala na síti Pekarová.

Dodala, že pro Česko je zahraniční politika hnutí ANO jednoznačně nebezpečí, kterému je třeba čelit.

Návštěva maďarského premiéra v Moskvě vzešla z jeho iniciativy a potvrzena byla teprve ve středu, uvedl podle ruské agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Už ve čtvrtek, ještě před samotnou návštěvou, se nad ní podivoval polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. „Zvěsti o vaší návštěvě Moskvy nemohou být pravdivé, nebo mohou?“

Maďarsko se na začátku měsíce ujalo šestiměsíčního předsednictví v Radě EU, což je do značné míry formální role, kterou ale lze využít k utváření politické agendy, a Orbán se nechal slyšet, že chce využít předsednictví k obhajobě ukončení války na Ukrajině.

Šéf EU pro zahraniční politiku Josep Borrell v prohlášení podle agentury AP uvedl, že Orbánova návštěva Moskvy „se koná výhradně v rámci bilaterálních vztahů mezi Maďarskem a Ruskem“.

„Premiér Orbán nedostal od Rady EU žádný mandát k návštěvě Moskvy,“ řekl Borrell a dodal, že jeho „pozice vylučuje oficiální kontakty mezi EU a prezidentem Putinem. Maďarský premiér tak EU v žádné podobě nezastupuje.“

Obdobně se vyjádřil i předseda Evropské rady Charles Michel. „Rotující předsednictví EU, které v současné době zastává Maďarsko, nemá mandát k tomu, aby jménem EU jednalo s Ruskem,“ uvedl.

Rovněž generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg na páteční tiskové konferenci prohlásil, že Orbán v Moskvě na jednání s Putinem nereprezentuje NATO. Zároveň dodal, že NATO bylo o chystané Orbánově cestě informováno s předstihem.

I další představitelé EU reagovali v tomto duchu. „Viktor Orbán je na návštěvě u Putina coby maďarský premiér. V rámci zahraniční politiky zastupuje Evropskou radu Charles Michel. Postoj EU je velmi jasný: odsuzujeme ruskou útočnou válku. Ukrajina se na nás může spolehnout,“ napsal na sociální síti X německý kancléř Olaf Scholz.

Kaja Kallasová, odcházející estonská premiérka nominovaná na příští šéfku zahraniční politiky Evropské unie, obvinila Orbána z „vykořisťování“ úřadu, Orbán se podle ní snaží „zasít zmatek“. Dodala, že Evropská unie je jednotná a jasně stojí za Ukrajinou.

Orbán se tento týden sešel také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého mimo jiné vybídl, aby zvážil příměří, jež by podle něj mohlo urychlit jednání s Ruskem, které Ukrajinu napadlo. Ukrajinský ministr zahraničí ve světle Orbánovy návštěvy zdůraznil, že země nadále zastává postoj „žádné dohody o Ukrajině bez Ukrajiny“ a vyzývá ostatní státy, aby jej rovněž striktně dodržovaly.

Vlnu nesouhlasných reakcí západních politiků zaznamenal i místopředseda ruské Bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv.

Ten na sociální síti X uvedl, že „hysterie evropských kreténů způsobená návštěvou maďarského premiéra Viktora Orbána v Moskvě a jeho setkáním s prezidentem Putinem znovu potvrzuje, že EU a její američtí vůdci potřebují válku, ne mír“.