Orbán postavil Ukrajině do cesty k EU 11 požadavků

Požadavky se týkají práv maďarské menšiny na Zakarpatí a Ukrajina je od šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjártóa dostala už v lednu. Od té doby se o nich pět měsíců jedná. Web Evropejskaja pravda píše, že některé požadavky jsou pro Ukrajinu kategoricky nepřijatelné a odmítne je jak parlament, tak ukrajinská společnost, zatímco jiná část se uskutečnit dá.

Maďarsko podle Evropejské pravdy požaduje zrušení celé řady změn v legislativě menšin, které Ukrajina provedla po takzvané Revoluci důstojnosti v roce 2015. Představitelé Maďarska tvrdí, že Ukrajina od té doby omezila práva menšin. Budapešť nežádá „zrušení všech zákonů přijatých od roku 2014“, ale seznam 11 požadavků bude považovat za ukazatel „obnovy práv“.

Jak postupují vyjednávání, pozměňuje a vyjasňuje se i seznam, který je „živý“. Maďaři již učinili ústupky v některých formulacích. Například požadavek Budapešti, aby byl do ukrajinské legislativy zaveden koncept „kulturní autonomie“, což byla norma, která existovala do roku 2023, se ze strany Kyjeva setkala s kategorickým „ne“.

Po ruské hře o „autonomii“ na Krymu nemá smysl o tomto pojmu na Ukrajině ani diskutovat, píše web Evropejskaja pravda. Maďarsko proto v posledních dnech jednání tento požadavek zmírnilo a souhlasilo s hledáním alternativ.

Jedním ze dvou nejproblematičtějších bodů je požadavek na politické zastoupení příslušníků maďarské menšiny. Podle webu chtěl premiér Orbán, aby Ukrajina přijala stejný systém, jaký funguje v současné době v Maďarsku, kde mají zástupci několika národnostních menšin (včetně ukrajinských) zákonem zaručené zastoupení v parlamentu.

V praxi by to znamenalo reformu volebního systému na Ukrajině, poznamenává Evropejskaja pravda s tím, že ukrajinský parlament pro ni nebude nikdy hlasovat.

Budapešť také žádá, aby se zrušil požadavek, že všichni volení představitelé musejí znát státní jazyk a mluvit v něm na zasedáních orgánů, do nichž byli zvoleni. V současné době v praxi to znamená, že ten, kdo nemluví ukrajinsky, se nemůže stát poslancem.

Maďarsko požaduje, aby všechny osady na Zakarpatí byly automaticky uznány jako „tradičně maďarské“. Důvodem je, že podle sčítání lidu v roce 2001 a z předchozích let byl podíl Maďarů v Zakarpatí více než 10 procent.

Požadavek je, aby se upustilo od rozhodování místních zastupitelstev a přidělování statusu bylo automatické. To podle webu Evropejskaja pravda je oprávněný požadavek. „Existují případy, kdy místní rada odmítá uznat tento status, přestože je k dispozici požadované procento obyvatel,“ uznává web.

Orbánova vláda žádá, aby se používalo pouze sčítání lidu z roku 2001 a tento bod je pro celý seznam rozhodující. „Orbán ví, že Zakarpatí se vylidňuje. V Užhorodu, Mukačevu a Chustu – symbolických městech pro Maďarsko – klesl podíl Maďarů pod 10 procent,“ píše web.

Problém je ohledně používání maďarských národních symbolů v místních úřadech a místech veřejných služeb. Ukrajina chce, aby seznam těchto symbolů byl schválen rozhodnutím kabinetu ministrů, Budapešť je proti jakýmkoli omezením.

Kompromis se nerýsuje ani u požadavku na obnovení statusu maďarsky mluvících škol pro některé vzdělávací instituce (zrušený zákonem o vzdělávání v roce 2017). Budapešť chce, aby byl takový status udělen všem školám, kde se alespoň v jedné třídě učí maďarština.