Článek
Maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth rádió poukázal na to, že účastníci demonstrací po několik hodin blokovali dopravu na mostech vedoucích přes Dunaj. Novelizace zákona má podle něj chránit práva tech občanů, kteří se demonstrací nezúčastňují.
„Svoboda shromažďování je důležitá. Není však normální, když tisíce až desetitisíce lidí zůstanou trčet v budapešťské zácpě jen proto, že pár stovek lidí uzavře mosty. Chceme tomu zabránit,“ konstatoval Orbán.
Předseda maďarské vlády konstatoval, že současné znění zákona blokování dopravy na mostech umožňuje, protože o tom rozhodl soud. „Soudci uplatňují zákon přijatý vládou. Můžeme udělat jednu věc, můžeme změnit zákon, abychom zabránili zablokování několika mostů na základě soudních rozhodnutí,“ dodal Orbán.
Budapešťské protesty z posledních dní byly zaměřené hlavně proti zákonu, který zakázal pochody hrdosti LGBT+ s odůvodněním, že mohou být škodlivé pro děti. Tyto tzv. pride pochody se v maďarském hlavním městě pravidelně konají už třicet let. První se uskutečnil v roce 1993.
Policie může podle zákona použít k identifikaci účastníků zakázané akce kamery na rozpoznávání obličejů. „Provinilcům“ bude hrozit pokuta ve výši 200 tisíc forintů (12 600 korun). Finanční prostředky, které budou získány v případě udělení pokuty organizátorům a účastníkům pochodu, budou podle vlády použity k ochraně dětí.
Europoslanci na Budapest Pride
Při „pride“ pochodech, které znají města po celém světě, účastníci obvykle poukazují na práva sexuálních menšin, odsuzují diskriminaci nebo chtějí jen vyjádřit, že se za menšinovou sexuální orientaci nemusí stydět.
V Budapešti byla tato akce letos naplánována na 28. červen a někteří lidé už dávají najevo se jí navzdory zákazu hodlají zúčastnit. „Zákaz pochodů je homofobní opatření bez ohledu na to, že se mluví o ochraně dětí,“ konstatoval maďarský europoslanec Csaba Molnár za opoziční Demokratickou koalici. „Na pride půjdeme i letos, přijeďte a zúčastněte se také,“ vyzval své kolegy.
O záměru účastnit se pochodu hovořila také Francouzka Fabienne Kellerová. Podle ní Orbán „rozebírá právní stát ve své zemi, potlačuje občanskou společnost a bojuje proti jednotné Evropě“. Kellerová proto vyzvala k pozastavení hlasovacích práv Maďarska v Radě EU, což udělalo i několik dalších europoslanců.
Zákaz pochodu LGBTI+ je všeobecně považován za součást Orbánovy kampaně před parlamentními volbami, které se v Maďarsku budou konat za rok.
Orbán je u moci nepřetržitě od roku 2010 a jeho strana Fidesz bude mít ve volbách v roce 2026 silného vyzyvatele v podobě strany Tisza Pétera Magyara. Aktuální průzkumy veřejného mínění předpokládají mezi těmito nejsilnějšími stranami vyrovnaný souboj.
