Článek
Diskuse o stažení sil NATO z Afghánistánu se odehrává na pozadí dohody uzavřené mezi vládou USA a militantním islamistickým hnutím Tálibán.
Dohoda má být prvním krokem k míru v této zemi. USA a NATO v ní přislíbily, že do 14 měsíců ze země zcela stáhnou všech 16 tisíc zahraničních vojáků, pokud Tálibán dodrží podmínky dohody.
Tálibán shazuje nálože z upravených dronů
Tálibán má zahájit jednání s afghánskou vládou a dalšími politickými a občanskými skupinami o trvalém příměří a rozdělení moci v zemi. Afghánská vláda má propustit 5000 zadržovaných členů Tálibánu a ten zase tisícovku zajatců. Radikální hnutí má také zabránit dalším zbrojeným skupinám včetně teroristické sítě Al-Káida, aby využívaly afghánské území.
Agentura Reuters ale v pondělí napsala, že jednání Tálibánu s afghánskou vládou uvízla na mrtvém bodě. Tálibán totiž odmítl podepsat dohodu s vládou kvůli nesouhlasu s formulací v preambuli. V úvodu smlouvy, která měla stanovit pravidla rozhovorů, stálo, že Tálibán jedná s vládou Afghánistánu. Tu ale povstalci odmítají uznat. Jednání o budoucím uspořádání Afghánistánu začala v Kataru v září, dosud ale nepřinesla žádné výsledky.
Republikáni i NATO kritizují Trumpa za plán stahování vojáků z Afghánistánu
Mnozí pozorovatelé vzhledem k nejasné situaci varují před stažením všech jednotek. NATO ale není schopno pokračovat v misi v Afghánistánu bez Spojených států.
Stoltenberg nedávno oznámil, že konečné rozhodnutí o budoucnosti mise padne na únorové schůzi ministrů obrany. „Bude to těžké a obtížné rozhodnutí,“ řekl v pondělí a znovu hovořil o dilematu. Pokud se NATO rozhodne zůstat, bude to stát nejen další peníze, ale musí se počítat i s oběťmi.