Článek
"Byla to prostě sebranka, která se snažila zachránit sama sebe," vylíčila posádku Gulnara Nazarovová, která při katastrofě přišla o devítiletého syna. Lodníci podle ní ani nenosili uniformy a přinejmenším část posádky byla silně opilá. Jakmile se loď začala potápět, nebyli lodníci s to podniknout koordinovanou akci k záchraně pasažérů a dávali jim protichůdné příkazy.
Nazarovová soudu také řekla, že i kvalita plovacích vest silně pokulhávala, někteří pasažéři dokonce prý dostali místo záchranných kruhů záchodová prkénka. Za synovu smrt se ženě dodnes nikdo neomluvil.
Podobně podle serveru newsru.com vypovídali také další svědci z řad tří desítek pozůstalých, kteří byli k soudu předvoláni.
Výletní loď Bulgarija, původně postavená v roce 1955 v Komárně v tehdejším Československu, se potopila 10. července 2011 na Volze nedaleko Kazaně. Ta je správním střediskem autonomního Tatarstánu. Z celkem 201 lidí na palubě se zachránilo jen 79. Mezi 122 oběťmi bylo i 28 dětí.
Loď Bulgarija
Bulgarija se tradičně plavila mezi Volhou a Donem. Jednalo se o starý typ ruské říční lodi, vyrobena však byla v Československu v loděnicích Komárno.
Měřila 80,2 m na délku, 14 m na šířku a mohla plout rychlostí až 20,5 km/h.
Loď pro 140 cestujících a 33 členů posádky byla rozdělena na dvě paluby, kde se mimo jiné nacházely restaurace, herna pro děti či solárium.
Z katastrofy se teď zodpovídá pětice obžalovaných z rejdařství, z posádky lodi a z říčního úřadu, kteří zchátralou loď nechali vyplout. Již dříve byli k vysokým pokutám odsouzeni kapitáni dvou lodí, kteří pluli okolo místa neštěstí, ale trosečníkům nepomohli.