Článek
„Co se týká Sanduové, myslím si, že je to srovnatelné s experimenty třetí říše. Jen tehdy tam experimentovali s národností lidí, s jejich jazykem. V dokumentární literatuře a v historii se popisovalo, jak nutila třetí říše novináře používat jiný typ písma,“ řekla v rozhovoru pro TASS Zacharovová.
Spojila to pak - aniž by bylo úplně jasné proč - s rasovou teorií, kdy Árijci museli mít určitý tvar lebky, nosu atd., a s eugenikou, „která pak nabrala na obrátkách“.
„Podívejte se na to, co Sanduová dělá. Během jedné vteřiny se moldavština jediným tahem pera sanduovské vlády změnila na rumunštinu. Co to je, když ne prvek genocidy národa? Jiná paralela neexistuje,“ rozohnila se Zacharovová.
Rumunská armáda v Moldavsku nebo na Ukrajině? Budeme chránit naše občany, plánuje Bukurešť
Narážela na to, že loni moldavský parlament schválil zákon označující rumunštinu za národní jazyk. Sanduová zákon podepsala.
Už v roce 2020 prezidentka zrušila nařízení svého předchůdce Igora Dodona, který rozhodl, že podle ústavy se v zemi mluví moldavsky. Jde však jen o název jazyka, který je jinak stejný. Za Sovětského svazu se upřednostňovalo psaní cyrilicí.
„V jedné vteřině, prostě proto, že se projevuje jako šiřitelka stejných nacistických idejí a filozofických názorů, za které jí platí Západ, zbaví lidí jazyka a přejmenuje ho na rumunštinu. Domnívám se, že je to srovnatelné buď s politikou třetí říše, anebo s tím, jak kolonialisté odcházeli z Afriky. Nakreslili na mapě hranice zemí podle pravítka a způsobili lidem bolest a záměrně je odsoudili k budoucím krvavým konfliktům,“ rozohnila se mluvčí. „Pak začali provádět průzkumy a předělávali Moldavany na Rumuny,“ dodala.
Podle ní ale moldavská prezidentka neuspěje: „Sanduová odejde, zůstane temnou skvrnou v historii Moldavska, ale jazyk zůstane, kultura zůstane, identita Moldavanů jako národa zůstane.“
Ruská snaha destabilizovat Moldavsko
Výroky Zacharovové zapadají do snah Ruska rozvracet Moldavsko, což je šablona, kterou použilo i na Ukrajině. Pokoušejí se najít skupiny obyvatelstva, které mohou být nespokojené, nebo se nějak vydělují, a obrátit je proti vládě. Moskva přitom využívá toho, když tyto skupiny mluví rusky nebo jsou pravoslavného vyznání. Kreml následně zahajuje akce na podporu těchto skupin, takzvaně je chrání.
V Moldavsku se soustředí kromě separatistického Podněstří od loňska také na autonomní region Gagauzsko na jihu země. Když přišla loni zvolené nová šéfka Gagauzska Evghenia Guțulová na tribunu na Rudém náměstí, odkud sledovala vojenskou přehlídku, agentura TASS tomu věnovala samotný bod v on-line zprávách. Nezmiňovala přitom samostatně ani příchod prezidentů všech spřízněných zemí.
Další problém v Moldavsku. Gagauzská baškanka prohlubuje vztahy s Ruskem a volá po odtržení
Přehlídky se zúčastnili i další dva představitelé moldavské opozice. Krom Guțulové politik a Američany sankcionovaný byznysmen Ilan Shor, který loni nechal koupit hlasy pro Guțulovou, a se Shorem spojená poslankyně Marina Tauberová, jak ukazuje snímek na Telegramu. Všichni tři jsou lídři nově vytvořeného opozičního volebního bloku Vítězství, uvedl Institut pro studium války.
Guțulová se v posledních měsících opakovaně setkala s vysokými ruskými představiteli včetně prezidenta Vladimira Putina. Rusko jí slíbilo všemožnou podporu včetně finanční. Přítomnost Shora a Tauberové ukazuje, jakou pozornost Rusko věnuje Moldavsku a jak se bude snažit ovlivnit výsledek voleb v zemi a odvrátit zemi od vstupu do EU.
Moldavská opozice si v Moskvě založila protestní blok Vítězství
Izolovaná Moskva
Kdysi slavná připomínka vítězství nad nacismem se letos konala bez přítomnosti významných hostů, nepřijel ani žádný vysoký čínský představitel. Na tribuně vedle Putina byli jen běloruský prezident Alexandr Lukašenko, prezidenti postsovětských středoasijských republik Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu, kubánský prezident Miguel Diaz-Canel a prezidenti Guineje Bissau a Laosu. Na pódiu vedle Putina nestál nejen žádný zástupce ČLR , ale ani KLDR a Íránu.
Chyběli i zástupci západních spojenců, což vysvětlila Zacharovavá slovy: „Již třetím rokem nejsou na přehlídku zváni zástupci nikoli přátelských zemi. Počínaje rokem 2022 nejsou zváni, protože režimy těchto zemí prosazují nikoli přátelskou politiku,“ uvedla.
Tyto země podle ní provádějí vůči Rusku agresivní politiku. „Označujeme to za hybridní válku. Proto je nezveme,“ řekla. Veteráni z těchto zemí prý však jsou podle ní vítáni.