Omezte pohyb ruských diplomatů, vyzývají šéfa unijní diplomacie ministři v čele s Lipavským

„Volný pohyb držitelů ruských diplomatických pasů akreditovaných pouze v jednom hostitelském státu ulehčuje škodlivé aktivity. Máme za to, že by EU měla striktně dodržovat princip reciprocity a omezit pohyb ruských diplomatických misí a jejich rodinných příslušníků pouze na území státu, kde mají akreditaci,“ stojí v dopise ministrů, který má redakce Novinek k dispozici.

Jako důvod k zavedení omezení dopis uvádí ruskou agresi na Ukrajině a dlouhou historii ruských operací na evropském území. Rusko stojí podle západních zemí za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 či za nedávnou sérií požárů v Pobaltí, Polsku a Velké Británii.

O víkendu byl v Praze na základě podezření ze žhářství zatčen nejmenovaný Jihoameričan. Policie má indicie, že by útok mohl souviset s ruskými aktivitami.

„Rusko v Evropě již roky provádí masivní operace s mnoha oběťmi a poškozuje důležitý materiál,“ uvádějí v dopise ministři.

Dopis též připomíná, že ruské špionážní aktivity utržily silnou ránu, když státy EU po začátku invaze na Ukrajinu velkou část diplomatů vyhostily. Hrozba však dále přetrvává. „Bezpečnostní hrozby přicházející do našich zemí z Ruska… jsou obzvlášť relevantní kvůli informacím o plánovaných sabotážích a útocích ruských zpravodajských služeb v zemích EU,“ píše se dále v dopise.

V dopise je uvedeno, že návrh neodporuje mezinárodnímu právu. Jeho signatáři si též uvědomují obavy z ruské reakce, a i na tu musí dle nich být EU připravená úměrně reagovat. „Máme za to, že si možná ruská odezva vyžádá mnohem nižší cenu, než jakou mohou ruští diplomaté-agenti napříč Evropou napáchat,“ uvádějí.

K omezení pohybu ruských diplomatů vyzývá ministr Lipavský již několik měsíců a postupně získává podporu dalších zemí. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, jenž dopis Borrellovi též podepsal, při návštěvě Prahy v rámci neformálního setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že jej tento český návrh „inspiruje“. „Ruským agentům by nemělo být umožněno využívat tytéž svobody, které chtějí zničit,“ řekl během diskuze ve Valdštejnském paláci.

Vůči českému návrhu jsou podle serveru Politico naopak skeptičtí zástupci Německa, Rakouska, Francie a Itálie. Německo se na středečním setkání ambasadorů též postavilo proti uvalení nové sady sankcí na Moskvu. Obavy má Berlín údajně kvůli požadavkům, jež by ve snaze zabránit zákazníkům ze třetích zemí přeprodávat zboží do Ruska uvalila na evropské exportéry. Toto omezení je prozatím v platnosti jen pro zbraně a zboží s civilním i vojenským užitím.