Článek
Odvolacího procesu se osobně účastnily Naděžda Tolokonnikovová (22), Marija Aljochinová (24) a Jekatěrina Samucevičová (30), které byly opět umístěny do prosklené kabiny. V úvodu se Samucevičová zřekla služeb dosavadních advokátů kvůli rozdílným názorům na vedení obhajoby. Požádala o změnu obhájce. Soud žádost nejprve odmítl, ale po předložení v písemné podobě a po přestávce na poradu obžalované vyhověl.
Obhajoba poukazovala na četná pochybení v srpnovém procesu, během kterého soudkyně nepředvolala většinu svědků a expertů navrhovaných advokáty, a hlavně argumentuje, že obžalované se nedopustily žádného trestného činu.
V soudní síni se sešlo několik pravoslavných aktivistů, kteří požadují ponechat stávající verdikt v platnosti, jinak prý ústupky dají špatný příklad následníkům Pussy Riot.
Samy členky zdůrazňují, že šlo o politický protest a že nezamýšlely urazit věřící.
Punkovou modlitbu "Bohorodičko, vyžeň Putina" zazpívala v moskevské katedrále Krista Spasitele 21. února pětice zamaskovaných žen; policii se později podařilo dopadnout tři z nich. "Punkovou modlitbou" protestovaly podle svých slov proti výzvám hlavy pravoslavné církve patriarchy Kirilla hlasovat pro favorita březnových prezidentských voleb. Odsouzeny byly za výtržnost motivovanou náboženskou nesnášenlivostí.

Členky Pussy Riot Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová a Jekatěrina Samucevičová v srpnu u moskevského soudu.
Obhájci tvrdí, že jejich klientky byly odsouzeny na pokyn shora, ačkoli se dopustily nejvýše přestupku trestaného pokutou, neboť zločiny svatokrádeže a rouhačství zmizely z ruského práva v roce 1917 spolu s carem. V parlamentu však už byl čtyřmi majoritními stranami předložen návrh zákona, který by náboženské zločiny do ruského práva vrátil. [celá zpráva]
Církev vyzývá dívky k pokání
V předvečer odvolacího procesu pravoslavná církev vyzvala odsouzené k pokání, aby slova lítosti mohla být soudem vyslyšena. Předchozí oficiální vyjádření církve v podobě výzvy k milosrdenství následovalo až po vynesení verdiktu, kterým moskevská soudkyně poslala tři členky skupiny na dva roky za mříže. [celá zpráva]
"Církev si upřímně přeje, aby pachatelky zneuctění posvátného místa projevily lítost, protože je přesvědčena, že to prospěje jejich duším. Neboť cílem trestu je náprava, pak - pokud slova odsouzených budou svědčit o pokání, o přehodnocení spáchaného činu - by bylo žádoucí, aby nezůstala bez povšimnutí a ty, které přestoupily zákon, mohly stanout na cestě nápravy," uvedl mluvčí církve Vladimir Legojda.

Členky Pussy Riot (postupně zleva) Marija Aljochinová, Jekatěrina Samucevičová a Naděžda Tolokonnikovová u moskevského soudu.
Připomněl také, že po odsouzení punkerek církev přišla s výzvou projevit milosrdenství k odsouzeným "v naději na to, že se zřeknou zopakování rouhačských akcí".
Útoky na city věřících si však podle představitele církve "zasluhují odsouzení a nemohou zůstat beztrestnými bez ohledu na motivy, kterými se je snaží ospravedlnit". Takový názor podle mluvčího sdílí i drtivá většina Rusů.
Podle obhájců je postoj církve licoměrný, neboť dřívější omluva členkám nic nepřinesla.
Případ vyvolal v Rusku i ve světě velký rozruch, punkerkám dokonce vynesl nominaci na Sacharovovu cenu udělovanou Evropským parlamentem. Moskva byla kvůli verdiktu kritizovaná a proces výrazně zhoršil obraz Ruska a vyvolal dojem, že země jde cestou sovětských represí a nesvobody.