Článek
V úvodu analýzy Lütz připomíná současný stav věcí. „Slon je v obýváku – a nikdo o tom nehovoří. CDU, kancléřčina křesťanská demokracie, hlásí nejhorší volební výsledky všech dob. Poprvé za 70 let Spolkové republiky se daří straně napravo od CDU, jež sklízí jeden volební úspěch za druhým,“ upozorňuje v narážce na sílící voličskou přízeň pro protestní Alternativu pro Německo (AfD).
Podle Lütze berlínská velká koalice CDU a sociální demokracie (SPD) už dávno není ani velkou, ani koalicí. Navíc podle něho Německo nemělo v posledních desetiletích tak špatné vztahy se zeměmi Evropské unie jako nyní a vazby na USA a Rusko jsou katastrofální.
Manfred Lütz se narodil v Bonnu. |
---|
Vystudoval medicínu, filozofii a katolickou teologii. |
Nyní je primářem Alexiánské nemocnice v Kolíně nad Rýnem zaměřené na psychoterapii. |
V Německu mu vyšlo několik úspěšných knih. |
Do češtiny byly přeloženy tituly Kdo je tu vlastně blázen? či Dokud žijeme, musíme se rozhodovat. |
Působí jako poradce papeže Františka. |
Teolog kancléřce přiznává, že je perfektně fungující virtuoskou moci: „Ani Konradu Adenauerovi, ani Helmutu Kohlovi se nepodařilo tak naprosto odradit vnitrostranické protivníky. Kromě Jense Spahna nikdo politicky nepřežil otevřený odpor.“ Ruku v ruce s brilantním zacházením s mocí kráčí schopnost nezastávat obsahově de facto žádné obsahové pozice.
Merkelová: Německo je sjednocené, Němci ne
„Uměla být liberálnější než liberálové, zelenější než Zelení, sociálnější než SPD. Ten, kdo s ní nesouhlasil, našel v politickém spektru jen AfD – se všemi důsledky, jež tato situace má,“ podotýká Lütz.
Bezobsažnost ničí
Za příznak hluboké krize považuje autor skutečnost, že mezi německými politickými stranami nedochází k žádným skutečným politickým střetům. „Když je ve hře výhradně moc, když si je každý moc dobře vědom, že ani Zelení, ani liberálové z FDP nepředstavují opozici vůči Merkelové, ale naopak byli prokazatelně a nadšeně připraveni s ní spoluvládnout, převládá u občanů pocit, že bývají povoláváni k volbám, které volbami nejsou,“ vysvětluje s tím, že především mnohé na východě dovedl až ke vzteku fakt, že ať na volebním lístku zaškrtnou kohokoli, změna vládní politiky se nedostaví.
Podle něho se kancléřka během uprchlické krize dopustila vážných chyb, především v komunikaci. „Nenašla v sobě však sílu, aby tyto chyby přiznala, protože by ji to v jejím pojetí moci oslabilo,“ dodává.
Merkelová varovala před růstem antisemitismu a rasismu v Německu
Lütz nepochybuje o tom, že kancléřčin odchod by mohl přimět politické strany znovu se viditelně a jednoznačně vyprofilovat, ale také by mohl přivést vztahy s východní Evropou ze současného ochlazení na přijatelnou provozní teplotu.
Kdo jí sebere skalpel z ruky?
Lütz v závěru líčí osud Ferdinanda Sauerbrucha, věhlasného chirurga a patriarchy milujícího moc. Na sklonku kariéry ho viditelně opouštěly síly.
„Nikdo s ním o tom nemluvil, protože se všichni báli. A pak došlo ke známé scéně, kdy během operace mu jeho zástupce vytrhl skalpel z ruky – a on se podvolil,“ uzavírá teolog.