Odpálení Kachovky se Rusům krutě vymstilo. Krym je na suchu

„Zničení Kachovské přehrady bylo největší člověkem způsobenou katastrofou na evropském kontinentu v 21. století,“ uvedl podle France Info Jevhen Korjov, profesor na katedře vodních biozdrojů Chersonské univerzity. „Po vypuštění nádrže Ukrajina ztratila 35 procent svých zásob sladké vody. Tuto katastrofu lze přirovnat pouze k havárii v Černobylu.“

Voda, která kvůli ruskému úderu z Kachovky vytekla, zaplavila 600 kilometrů čtverečních země po proudu Dněpru a zdevastovala jak břeh pod ukrajinskou kontrolou, tak ten, který obsadili Rusové.

Rozsáhlá území v Chersonské oblasti a zejména Krymu mají podle portálu France Info po zničení Kachovské přehrady významné potíže se zásobováním pitnou vodou. Ruské úřady na anektovaném poloostrově pokrývají spotřebu tamních obyvatel vodou z nádrží, kam ji dovážejí, a dodávkami balené vody z Ruska. Vrtání nových studní, na něž se také spoléhá, je na Krymu obtížné – podzemní vody z původních 20 metrů hloubky klesly do 40 metrů.

Objevily se i spekulace, že v současných vedrech může být voda na příděl. Na zavlažování nemůže být kvůli nedostatečnému průtoku vody ve 400kilometrovém Severokrymském kanále, který v mírových dobách dodával poloostrovu 85 procent zavlažovací a pitné vody, ani pomyšlení. Na Krymu tak zůstává méně než 15 procent vegetace, jak ji jeho obyvatelé znali před ruskou anexí v roce 2014.

Obrovské přehradní jezero u Kachovské přehrady zabíralo před zničením 2150 kilometrů čtverečních. Dnes je z něj rozsáhlá oblast, která připomíná poušť protkanou kanály. Dněpr se částečně vrátil do svého historického koryta, které zarůstá vegetací známou spíše z bažin. „Třetina půdy na dně původní nádrže je pokryta mokřadní vegetací, vlády se tu ujaly vrby a topoly bílé,“ popsal profesor Korjov.

„Všude jinde se táhne hustá vrstva vysušeného, nyní vedrem popraskaného bahna. Na levém břehu okupovaném ruskými silami se zbytky vody hromadí v přírodních prohlubních a tvoří jezírka kontaminovaná zbytky zvířat a rostlin,“ uvedl. „V budoucnu, třeba při povodních z přívalových dešťů, by mohla tato znečištěná voda kontaminovat i dolní tok Dněpru a oblasti, kde řeka ústí do Černého moře,“ dodal. Po zničení Kachovky má voda po proudu Dněpru podle něj nejen méně kyslíků, je zkalenější, ale například v Chersonu má vysoké hladiny dusičnanů a těžkých kovů.

Kyjev označuje zničení Kachovské přehrady za „ekocidu“. Maksym Popov, poradce ukrajinského generálního prokurátora pro ekologické zločiny, nasadil na tento případ celkem 172 žalobců a 285 vyšetřovatelů.

Ihor Pilipenko z Chersonské univerzity vyjádřil přesvědčení, že Dněpr se postupně vrátí ke svému přirozenému hydrologickému režimu, který se podle něj vyznačuje poměrně vysokými jarními povodněmi a nízkou hladinou během léta a na podzim.

„Bude však ještě několik desetiletí trvat, než toto území znovu získá hydrologické vlastnosti, které předcházely výstavbě přehrady, zahájené v 50. letech 20. století,“ poznamenal.