Článek
Ve městě Kemi Ódinovi vojáci hlídkují každý den, i když venku teplota klesá k třiceti stupňům pod nulou. Tvrdí, že mají patroly ve třiadvaceti finských městech, i když policie mluví jen o pěti, uvedla agentura Reuters.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Podle našeho názoru islámští vetřelci přispívají ke snížení bezpečnosti a k rostoucí kriminalitě,“ uvádí skupina na svých internetových stránkách. Jeden z jejích členů, který se snaží získat nové příznivce na facebookových stránkách uvádí, že Ódinovi vojáci jsou „vlastenecká organizace, která bojuje za bělošské Finsko“.
Právě v západofinském Kemi vznikla koncem loňského roku první buňka Ódinových vojáků (název odvozuje od hlavního boha severského pohanského panteonu). Město je nedaleko hraničního přechodu u Tormia, kudy do země přicházejí migranti ze Švédska.
Občanské hlídky si nemohou přisvojovat pravomoci policistů
Od té doby skupina získala řadu příznivců a její hlídky říkají, že chtějí být „ušima a očima“ policistů, kteří prý nestíhají plnit všechny své povinnosti.
Na svých demonstracích nosí odznaky a transparenty s nápisy „migranti nejsou vítaní“.
„Je to principiální věc. Policie je odpovědná za dodržování práva a pořádku,“ odmítl ve veřejnoprávní televizi Yle vznik domobrany finský premiér Juha Sipilä. „Občanské hlídky si nemohou přisvojovat pravomoci policistů.“
Vazby na extremisty
Na rozdíl od sousedního Švédska v minulosti do Finska žádné větší počty uprchlíků nemířily. To ale současná migrační krize změnila a úřady se teď obávají, že se občanské hlídky budou v ulicích objevovat stále častěji.
Finská policie dosud nezaznamenala žádné násilné incidenty mezi Ódinovými vojáky a imigranty. Policisté ale organizaci sledují a podle zpravodajských služeb mají „některé hlídky“ vazby na extremistická hnutí.
Členové skupiny Ódinovi vojáci na demonstraci ve městě Joensuu ve východním Finsku
Sami policisté přiznávají, že hlídkování v ulicích není zločin, ale byli by raději, kdyby tahle práce zůstala na nich. „Pokud budou policii hlásit případné incidenty, mají na to právo,“ řekl agentuře Reuters Eero Vänskä, šéfinspektor policie v Kemi.
Informace ze sociálních sítí
Jeden ze zakladatelů skupiny loni v říjnu přiznal, že imigrace je pro ně hlavním tématem.
„Dostali jsme se do situace, kdy se potkávají různé kultury. Vyvolalo to strach,“ řekl Mika Ranta z Kemi. „Nejhorší bylo, když jsme se z Facebooku dozvěděli, že se noví žadatelé o azyl poflakují kolem základních škol a fotí si mladá děvčata.“
Šéfinspektor Vanska sice potvrdil, že u některých škol byli spatřeni žadatelé o azyl s mobilními telefony, ale jde podle něj spíš o nedorozumění. Neexistují podle něj žádné důkazy, které by dokládaly pravdivost tvrzení, která se na sociálních sítích objevila.
Přes třicet tisíc azylantů
Finská koaliční vláda, ve které je i protiimigrační Strana Finů občanské hlídky Ódinových vojáků kritizuje.
„Mají protipřistěhovalecké a rasistické rysy a jejich činy bezpečnost nezvyšují,“ prohlásil ministr vnitra Petteri Orpo.
Vláda ale čelí rostoucímu tlaku, aby svou politiku vůči žadatelům o azyl přitvrdila. Některá opatření už zavedla. Azylanti například musejí bezplatně pracovat a pro získání azylu musejí prokazovat znalosti z finské kultury a společnosti.
Finsko v roce 2015 přijalo zhruba 32 tisíc žadatelů o azyl, o rok dřív jich bylo jen 3 600. V zemi v porovnání s Evropskou unií stále žije poměrně málo přistěhovalců. V roce 2014 jich tam bylo zhruba šest procent z celkové populace, průměr EU je deset procent.
