Odhalil kruté mučení v ruských vězeních, vnitro na něj vydalo zatykač

„Osečkin Vladimir Valerijevič, narozen v roce 1981, je hledaný podle paragrafu trestního zákoníku,“ stojí v databázi hledaných osob, kam byl zařazen. Konkrétní paragraf ani důvod pátrání uvedeny nebyly.

„Vzniká dojem, že ruské tajné služby dělají vše, co je v jejich silách, aby udělaly reklamu Gulagu.net,” zažertoval čtyřicetiletý Osečkin na svém facebookovém profilu. „Ale vážně – je vidět, že generálové (tajné služby) FSB a (vězeňské správy) FSIN se rozhodli dělat si ostudu až do konce. Znovu chtějí ukázat celému světu, jak zneužívají moc a pravomoci,“ napsal.

Osečkin byl zařazen do databáze hledaných osob krátce poté, co Gulagu.net zveřejnila informaci o mučení a týrání vězňů ve nápravném zařízení IK-4 v saratovské věznici. Informace o mučení zahrnujícím i zasunování předmětu do řitního otvoru vězně zveřejnila organizace Gulagu.net podle agentury TASS 25. srpna. Mezinárodní pozornosti se mu kvůli mimořádně krutému videu dostalo na počátku října.

Osečkin na Facebooku uvedl, že v dokumentech případu, které mu poslali jeho advokáti, se v souvislosti s mučením vyskytuje jméno zástupce náčelníka hlavní operativní správy Antona Jefarkina. Na něj Gulagu.net několikrát upozornil v souvislosti s vyšetřováním informací o vězeňských mučírnách na místech Jefarkinova dřívějšího působení.

Ruské orgány začaly případ mučení řešit. Začaly ovšem vydáním zatykače na dříve vězněného programátora Sergeje Saveljova, který videozáznamy s mučením spolku předal. Zatykač úřady zrušily 10. listopadu s tím, že stíhání Saveljova bylo neoprávněné a nelegální. Saveljov pobývá ve Francii, kde požádal o azyl.

Osečkin by nicméně mohl být hledán i proto, že moskevský soud loni podle Kommersantu na něj vydal zatykač kvůli údajnému podvodu při prodeji pojistek příbuzným vězňů se způsobenou škodou odhadnutou na 1,5 milionu rublů (asi 460 000 Kč). Trestní stíhání v této kauze bylo zahájeno v roce 2015. Ve stejném roce Osečkin utekl do Francie po domovních prohlídkách souvisejících s vyšetřováním tohoto případu.

Osečkin také upozornil, že jej ruské úřady začaly stíhat týden poté, co v Evropském parlamentu hovořil o otrocké práci a mučení v ruských věznicích.

Rusko v posledních letech tvrdě dusí nevládní organizace, které jsou mu nepříjemné. Zakázalo protikorupční fond Alexeje Navalného a pronásleduje jeho členy. Rozpuštěna má být i nevládní organizace Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. O její zrušení požádala ruská generální prokuratura Nejvyšší soud. Uvedla, že Memorial soustavně porušuje kontroverzní zákon o „zahraničních agentech“. Za ty označuje organizace a jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.

„Vyzýváme úřad ruského generálního prokurátora, aby přehodnotil své rozhodnutí týkající se nejstarší a nejvýznamnější lidskoprávní organizace v Rusku,“ napsala šéfka Rady Evropy.