Článek
„Pro Spojené království to znamená dodatečných šest měsíců. V této době bude další postup plně v britských rukou,“ prohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk a nabádal Brity, aby čas nepromarnili.
Britská strana podle něj může nejen ratifikovat smlouvu, ale také přehodnotit celou svou strategii okolo brexitu. Do konce října má také Británie stále možnost svou žádost o odchod zcela stáhnout.
Prodloužení termínu odchodu předpokládá také britskou účast v evropských volbách. Pokud by je Británie neuspořádala, opustila by Unii brexitem bez dohody už k 1. červnu. Vyloučené není ani to, že Británie nakonec z EU odejde ještě před volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat mezi 23. a 26. květnem.
Dohoda je kompromisem mezi požadavkem většiny zemí, které chtěly brexit odložit až o rok, a několika států v čele s Francií, která usilovala o co nejkratší prodloužení britského členství v EU. Datum 31. října odpovídá konci funkčního období stávající Evropské komise.
Nejlepší vyjednaný kompromis
Odklad do konce října chápou mnozí politici jako nejmenší zlo. Francouzský prezident Emmanuel Macron ho chápe „jako nejlepší možný kompromis“. Německá kancléřka Angela Merkelová je ráda, že dohoda na odkladu zažehnala „divoký odchod Británie z Unie“. Rozhodnutí odložit datum brexitu na konec října „opět prokázalo jednotu Evropské unie“.
Nizozemský premiér Mark Rutte je ale skeptický. Domnívá se, že evropská sedmadvacítka bude v říjnu řešit ještě třetí žádost o odklad britského odchodu z Unie.
Dlouhé hledání kompromisu
Komplikované hledání shody na termínu odkladu potvrdil i premiér Andrej Babiš. „Kompromis se hledal složitě,“ řekl po osmi hodinách jednání předseda české vlády. Většina unijních států podle něj byla pro delší prodloužení, aby Británie měla na rozhodování více času.
On sám ve svém vystoupení navrhoval odložit brexit až na konec března 2020. Některé země podle něj navrhovaly odklad i o několik let.