Článek
V druhém bodě článku stojí, že členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. David Cameron tak může učinit na summitu v Bruselu, který se koná 28. a 29. června.
„S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií,“ stojí v textu. Tato dohoda se sjednává v souladu s článkem 218 odstavce 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Výsledek referenda o odchodu Velké Británie z EU
Dohodu musí schválit Evropský parlament a až pak ji za EU uzavře Evropská rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou.
Automaticky po dvou letech
Teprve potom přestane platit smlouva o vstupu do EU. Pokud nedojde k dohodě, vystoupení je automaticky platné dva roky po oznámení o odchodu, jestliže se obě strany nedohodnou na prodloužení této lhůty.
Ani vystoupení ale nebrání tomu, aby v budoucnosti země opět do EU vstoupila, ovšem po splnění všech podmínek, tedy bez výjimek, které si Velká Británie vymohla.
Hlasování zemí Spojeného království pro setrvání v EU
Rozhodnutí britských voličů tak zřetelně vytíží agendu Evropské unie, která bude muset dojednat všechny podrobnosti.
Jednání Unie už v úterý
Předseda Evropské rady Donald Tusk lídrům 27 států navrhl, aby o proceduře britského odchodu neformálně diskutovali už příští úterý na okraj červnového summitu Unie.
Šéf vrcholných unijních schůzek také zdůraznil, že až do formálního britského odchodu z EU budou pro Británii a v Británii platit práva i závazky plynoucí z unijního práva. Nebude právní vakuum, uvedl Tusk.
„Co tě nezabije, to tě posílí,” poznamenal.
Europarlament se kvůli britskému rozhodnutí odejít z EU mimořádně sejde v úterý dopoledne. Řekl to po jednání šéfů frakcí předseda parlamentu Martin Schulz.
„Postoj europarlamentu je zcela jasný. Z rozhodnutí (Britů) jsme velmi smutní, ale je to projev suverénní vůle britských voličů,” řekl novinářům Schulz. Jde podle něj o složitou situaci jak pro Británii, tak pro ostatní země EU.
Ekonomika v centru pozornosti
Ani odchod Velké Británie z Evropské unie ale neznamená zpřetrhání ekonomických svazků. Velká Británie je členem Evropského hospodářského prostoru (EHP), který vznikl v roce 1994 na základě dohody mezi EU a Evropským sdružením volného obchodu (EFTA). V EHP jsou i tři země, které nejsou v Unii – Island, Norsko a Lichtenštejnsko.
I tak ale bude muset Británie dojednat obchodní dohody s EU i s další padesátkou zemí, s nimiž EU obchoduje.
Británie je také součástí Rady Evropy, která sdružuje 47 evropských zemí. Ta je na EU nezávislá. Právě pod ni spadá Evropský soud pro lidská práva a právě ona řeší i otázky problémů ochrany lidských práv a menšin.
