Článek
Manévry se budou konat v devíti vojenských cvičných prostorech na západě Ruska a v pěti v Bělorusku.
Náměstek ruského šéfa resortu obrany Nikolaj Pankov uvedl, že letošní cvičení Zapad-2021 se od předchozích liší rozsahem, množstvím zapojených lidí i techniky. Je mnohem větší.
Do cvičení, které se koná jednou za dva roky, se zapojily systémy protivzdušné obrany S-400 a Pancir-S, které mají na starosti obranu Západního vojenského okruhu. Na 80 letadel a vrtulníků pak bude nacvičovat jak obranu vzdušného prostoru, tak podporu pozemních sil. Mezi 790 kusy pozemní techniky bude 290 tanků a 240 děl, raketometů a minometů.
Cvičení se účastní i prapor výsadkových vojsk s moderními transportéry BDM-4M.
„V místě přistání v Žitovu v Rjazaňské oblasti bude z 15 letadel Il-76MD vojenského transportního letectva vysazeno přes 30 kusů BDM-4M,“ uvedlo v pátek ruské ministerstvo obrany. Nacvičování výsadku ukazuje, že nejde pouze o nácvik obrany před napadením.
Obavy Západu a osa Moskva–Minsk
Rozsáhlé vojenské cvičení, do kterého se zapojí i vojáci z Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Mongolska a Indie, sleduje se znepokojením Západ. Představitelé NATO podle agentury Reuters varovali, že manévry, které následují po soustředění velkého množství ruské vojenské techniky u hranic s Ukrajinou na počátku roku, zvyšují riziko nehody nebo špatného rozhodnutí, které by mohlo vyvolat krizi.
Experti také upozorňují, že rozsah cvičení poukazuje na stále silnější vazby Ruska a Běloruska. Čtvrtečního slavnostního zahájení na cvičišti Mulino v Nižegorodské oblasti ve středu evropské části Ruska se účastnili prezidenti obou zemí Vladimir Putin i Alexandr Lukašenko.
Stáhněte vojsko od hranic s Ukrajinou, vyzvali Rusko Macron a Merkelová
Experti zmiňují i proměnu přístupu Minsku k manévrům. „Lukašenko přešel od neochoty se zúčastnit z roku 2017 k tomu, že se stal jedním nejhlasitějších při vyjádření, jak je toto cvičeni důležité při zastrašování Západu,” uvedl Matthieu Boulgue z nezávislé analytické organizace Chatham House.
Podpora Kremlu je pro běloruského vůdce Alexandra Lukašenka nyní zvlášť důležitá, když po loňských sporných volbách propukly dlouhotrvající masové protesty, které musel potlačit silou a nechal pozatýkat řadu svých odpůrců. Lukašenko kvůli tomu čelí sankcím ze západu.