Obklíčení mariňáci v Mariupolu se prý probili a spojili se s Azovem. Podle Rusů se vzdali

„Nemohu vám říci podrobnosti, ale mohu říci, že jsme se nyní připojili k pluku Azov. Několik stovek mariňáků, včetně zraněných, se podařilo dostat ven,“ řekl důstojník brigády. Navzdory složitosti byla speciální operace úspěšná.

Ruské ministerstvo obrany, ale vzápětí vydalo zprávu, že brigáda námořní pěchoty se vzdala. „1026 ukrajinských vojáků 36. brigády námořní pěchoty se vzdalo v Mariupolu,” uvedlo ministerstvo. „Mezi vojáky, kteří se vzdali, je 162 důstojníků,“ uvedl Igor Konašenkov, mluvčí ministerstva. Zranění byli převezeni do nemocnice.

Mariupol je od 1. března v obklíčení Rusů. Město, kde čeká na evakuaci více než 100 000 civilistů, se ukrajinským jednotkám nedaří dostat pod kontrolu.

Vojáci z 36. brigády námořní pěchoty se zoufale snažili udržet pozice, ale v pondělí oznámili, že jsou už bez munice, velení armády s nimi nekomunikuje a pro brigádu se stává 11. duben posledním dnem bojů.

Veřejně potom kritizovali jak ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, tak i velení ukrajinské armády. „Víc než měsíc mariňáci bojovali bez doplňování munice, bez jídla. Chyběla jim voda, tak ji pili z louží a umírali v bojích,“ citoval server Kyiv Independent z facebookové stránky brigády.

„Jsme bombardováni, ostřelováni dělostřelectvem i tanky. Děláme všechno možné i nemožné, ale všechny zdroje docházejí,“ popisovala situaci v pondělí na Facebooku 36. brigáda.

Brit Aiden Aslin z Newarku, který je v ukrajinské námořní pěchotě od roku 2018, svým přátelům vzkázal, že on a jeho spolubojovníci se už dál nemohou udržet, protože Rusové stáhli smyčku okolo města. Podle listu The Guardian byli donuceni se vzdát, protože neměli ani munici, ani jídlo.

„Pěchota byla zničena, nyní bojují dělostřelci, řidiči, kuchaři, a dokonce i členové orchestru,“ stálo ve zprávě 36. brigády.

Zranění vojáci tvoří téměř polovinu brigády. „Nikdo už s námi nechce mluvit, jsme zapomenuti,“ uváděla zpráva. Ukrajinské vojenské velení prý bojovníky nekontaktovalo dva týdny.

Na to, že s obránci Mariupolu vedení země ani armády nekomunikuje, si stěžoval o den dříve, tedy 10. dubna, Svjatoslav Palamar, zástupce velitele pluku Azov. „Politici říkají, že jsou s námi v kontaktu, ale ve skutečnosti už dva týdny nikdo nezvedá telefon,“ řekl.

Vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj byl nucen odpovědět 11. dubna krátkým prohlášením. „Děláme všechno možné i nemožné, abychom vyhráli a zachránili životy vojáků a civilistů (v Mariupolu),“ napsal Zalužnyj a dodal: „Vojenské operace by neměly být tématem pro veřejnou diskusi.“

Poradce šéfa ozbrojených sil Mychajlo Podoljak tvrdí, že prezident a vedení ozbrojených sil hledali možnost, jak ukrajinským vojákům v Mariupolu pomoci, ale své plány nemohli veřejně vyjádřit. Ukrajinské vedení opakovaně uvádí, že prolomení ruského obléhání Mariupolu je velmi těžké a že se zaměřuje na vytvoření humanitárního koridoru z města.

Město zachvátila humanitární katastrofa. Je odříznuto od tekoucí vody, topení, elektřiny a dodávek potravin. Lidem, kterým se podařilo uprchnout, říkají, že městské parky se změnily na hřbitovy. Lidé se neodvažují opustit protiletecké kryty, protože Mariupol je neustále ostřelován.