Hlavní obsah

Chorvatský prezident Milanović drtivě obhájil mandát

3:31
3:31

Poslechněte si tento článek

Aktualizováno

Chorvatský prezident Zoran Milanović v nedělním druhém kole prezidentských voleb podle očekávání obhájil svůj mandát. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení 98,65 procenta okrsků. Podle nich Milanović získal 74,58 procenta hlasů.

Foto: Darko Bandic, ČTK/AP

Zoran Milanović podle předběžných odhadů vyhrál prezidentské volby v Chorvatsku.

Článek

Milanovičův soupeř – lékař, genetik a forenzní vědec Dragan Primorac kandidující za vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ) obdržel 25,42 procenta hlasů.

Milanović stojí v čele země od roku 2020, nyní byl zvolen na druhé funkční období. Muž, který nejde pro slova daleko a nezdráhá se použít nevybíravé urážky na adresu svých politických protivníků, je podle průzkumů dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi.

V posledních třech letech zastával řadu proruských postojů a kritický je i vůči západní pomoci Ruskem napadené Ukrajině. Uvedl například, že coby vrchní velitel ozbrojených sil nedopustí, aby se chorvatští vojáci „účastnili aktivit, které tlačí Chorvatsko k válce“.

V letech 2011 až 2016 zastával post premiéra. Do politiky se vrátil po tříleté pauze v červnu 2019, kdy ohlásil prezidentskou kandidaturu s podporou opoziční Sociálnědemokratické strany. Před vstupem do souboje o funkci hlavy státu se věnoval vlastní poradenské firmě.

První kolo prezidentských voleb v Chorvatsku vyhrál jasně Milanović

Volby

Návrat do politiky zdůvodnil mimo jiné potřebou vytvořit protiváhu k dlouhodobě nejsilnější chorvatské politické straně, tedy HDZ. „Vždycky, když Chorvatské demokratické společenství drželo všechny páky, na tom Chorvatsko nebylo dobře,“ řekl například.

Zoran Milanović se narodil 30. října 1966 v Záhřebu, jeho otec patřil k funkcionářům komunistické strany. Začátkem 70. let ale musel Milanović starší politiku opustit, protože se zapojil do skupiny prosazující větší důraz na postavení chorvatského národa v jugoslávské federaci. Vrátil se po rozpadu Jugoslávie, na rozdíl od syna ale v řadách HDZ. „Vyber si sám, ale v druhém případě tam potkáš víc komunistů,“ poradil prý synovi, když v 90. letech váhal mezi SDP a HDZ.

Milanović mladší, který odmítá, že by patřil mezi potomky „rudé šlechty“, vystudoval práva a po krátkém angažmá u soudu dostal v roce 1993 práci v diplomacii. V květnu 2007 stanul v čele sociálních demokratů. Po poměrně těsné prohře s HDZ na podzim 2007 je o čtyři roky později přivedl k volebnímu vítězství a sám stanul v čele vlády. Za jeho úřadování Chorvatsko mimo jiné v červenci 2013 jako její 28. člen vstoupilo do Evropské unie, což Milanović zařadil mezi největší úspěchy kariéry.

Je ženatý. Manželku Sanju, která je lékařka, poznal během studií, brali se v roce 1994. Mají dva syny.

Chorvatsko se vrací k povinné vojenské službě

Zahraniční

Výběr článků

Načítám