Článek
Přítomni byli také významní hosté ze zemí Evropské unie a z Turecka, přečtena byla poselství amerického prezidenta Baracka Obamy, britského premiéra Davida Camerona a dalších, informovaly agentury.
Vzpomínkové shromáždění na pamětním hřbitově Potočari u Srebrenice začala v poledním vedru oratoriem Srebrenické inferno, zpívaným chórem mládeže. Poté byly pohřbeny ostatky dalších 775 obětí tohoto největšího masakru od konce druhé světové války v Evropě, které se podařilo ze polečných hrobů identifikovat pomocí DNA. Na hřbitově tak nyní spočívá již asi 4500 identifikovaných obětí tragédie.
EU zastupoval premiér v současnosti předsedající Belgie Yves Leterme, přijel i turecký premiér Recep Tayyip Erdogan či francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová a komisař pro rozšíření Štefan Füle již předem z Bruselu vzkázali: "Srebrenica je dnes tichou výstrahou toho, co se nikdy nemělo stát a nikdy v budoucnu už stát nesmí".
Obama poslal poselství
V přečteném poselství amerického prezidenta Baracka Obamy se uvádělo, že "hrůzy Srebrenice jsou černou skvrnou na našem kolektivním svědomí". "Byli zabiti lidé, kteří věřili slibům mezinárodního společenství, že budou ochráněni," zdůraznil Obama v reakci na to, že nizozemští vojáci mírových sil OSN masakru nezabránili, ačkoli Srebrenica byla vyhlášena světovou organizací za chráněnou zónu pro desítky tisíc uprchlíků.
Výročí masakru ve Srebrenici si připomíná i Berlín s monumentem Pilíř hanebnosti. Na hromadě lidských bot se skví zkratka OSN.
Obama pak obdobně jako řada dalších představitelů vyzval k zatčení a souzení velitele tehdejších srbských jednotek dobývajících Srebrenici, bývalého generála Ratka Mladiče, který se již řadu let skrývá údajně v Srbsku.
Přítomni byli i prezidenti nástupnických států bývalé Jugoslávie, tedy Srbska, Slovinska, Černé Hory a Makedonie, Chorvatsko zastupoval ministr zahraničí. Pamětníci událostí ale ve Srebrenici už předem protestovali proti příjezdu srbského prezidenta Borise Tadiče, i když ten svou účast odůvodnil snahou přispět k "usmíření národů". Organizace pozůstalých po obětech proti němu demonstrovaly vztyčením transparentů s nápisem Srbsko=genocida, pořádkové síly je ale odstranily. Místo nich aktivisté vyvěsili nápis Srebrenica nesmí být nikdy zapomenuta.
Turecký premiér Erdogan uvedl, že na něj nejvíce zapůsobila scéna setkání jedné pozůstalé muslimské matky ze Srebrenice se srbským prezidentem Tadičem. "Vyjadřovala smutek, ale v jejích očích nebyla zloba ani nenávist," řekl. "Je to čestná, ctihodná žena," dodal.
Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami 11. července 1995 a následný masakr tisíců lidí se stal jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Ve válečném vraždění vynikl nejen svým rozsahem, ale i skutečností, že šlo o jednu ze šesti takzvaných bezpečných zón vyhlášených OSN. Diskuse se později vedly i o možném selhání nejen několika stovek nizozemských vojáků sil OSN ve městě, ale celého velení mírových sil, které útočící přesilu Srbů mohlo podle některých názorů zastavit masivním leteckým bombardováním, ale po váhání a jednom pokusu poté od této možnosti z více důvodů ustoupilo. Osud muslimských mužů ve Srebrenici tak byl zpečetěn, jak se později ukázalo.
Za účast na masakru již odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i Haagu desítky lidí k mnohaletým trestům vězení. Generál Ratko Mladič, který velel srbskému útoku, ale stále uniká. Jeho nadřízený, někdejší prezident Republiky srbské v Bosně Radovan Karadžić, stanul před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) teprve před dvěma lety a jeho případ ještě není uzavřen.