Článek
Obama asi v projevu neuvede přesná čísla, nicméně Bílý dům podle deníku počítá se snížením na téměř 1000 hlavic ze současných 1700. Odzbrojovací dohoda s Ruskem, podepsaná v dubnu 2010 v Praze a zvaná START, počítá s limitem 1550 hlavic k roku 2018.
Americký prezident podle zdrojů ze své administrativy ale věří, že "můžeme přistoupit k mnohem radikálnějšímu omezení a ušetřit spoustu peněz bez kompromisů pro americkou bezpečnost", s čímž souhlasí i velení ozbrojených sil. Velký problém však představuje republikánská opozice v Senátu, která odmítá i nejmenší škrty v odzbrojovací smlouvě START.
Obamův tým by tak nerad vyjednával zcela novou smlouvu, protože Moskva by mohla požadovat omezení protiraketové obrany v Evropě a zároveň by musel svést s republikány velkou bitvu o ratifikaci. Namísto toho by se Obama raději dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na vzájemném snížení zbraní v rámci stávající dohody START, bez potřeby další ratifikace.
Připravit půdu v Moskvě má příští měsíc prezidentův poradce pro otázky národní bezpečnosti Tom Donilon. Oba prezidenti by se pak měli setkat počátkem léta.
Odzbrojovací plán chystal Bílý dům podle listu The New York Times dva roky, ale s jeho realizací se čekalo na dobu po volbách.
Námitky ruských jestřábů
Podle ruského listu Kommersant náměstkyně amerického ministra zahraničí Rose Gottemoellerová má již v úterý v Moskvě přesvědčovat, že snížení jaderných arzenálů na polovičku současného stavu je výhodné nejen pro USA, ale i pro Rusko a obě strany "by každý rok mohly ušetřit až osm miliard dolarů".
O plánu se již zmínil viceprezident Joe Biden šéfovi ruské diplomacie Sergeji Lavrovovi nedávno v Mnichově, ale odezva prý byla velmi chladná. "V Rusku se obávají, že takový krok vyvolá hněv vojáků a vojenskoprůmyslového komplexu, kterým už slíbili peníze na těžkou balistickou raketu SS-27," napsal deník s odvoláním na své zdroje.
Washington k odzbrojování vede i skutečnost, že cílů pro strategické zbraně neustále ubývá. "Před deseti lety měli Američané na mušce 660 ruských raketových sil, jichž je nyní méně než polovička," poznamenal Kommersant.
Podle Jamese Cartwrighta, bývalého člena sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil, by omezení i na 900 jaderných hlavic stále zaručovalo bezpečnost USA, a to i v případě, že jen polovička by byla rozmístěna na nosičích. "Svět se mění, ale současný arzenál je zátěží z dob studené války a neodpovídá hrozbám 21. století," tvrdí generál, podle kterého by radikální škrty ušetřily nejméně 120 miliard dolarů v příštích dvou desetiletích.
