Článek
Williamsonovo vyšetřování navazuje na zprávu, kterou pro Radu Evropy vypracoval v roce 2010 Dick Marty. Podle ní někdejší povstalecká Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK) praktikovala v Kosovu a Albánii obchod s lidskými orgány zajatých Srbů a kosovských Albánců, kteří nesouhlasili s praktikami UÇK.
Williamson řekl, že UÇK praktikovala únosy a vraždy ve velkém a systematickým způsobem.
Povstalecká armáda za kosovské války řídila zajatecké tábory na hranici s Albánií a do prodeje orgánů byli zapojeni údajně i její velitelé. V otázce obchodování s lidskými orgány Williamson nikoho nejmenoval a popřel, že by šlo o stovky obětí.
„Přibližný počet je hrst, a to je míněno doslova deset,” sdělil a ukázal obě ruce s nataženými prsty.
UÇK pronásledovala Srby
Po dvouapůlletém vyšetřování Williamson řekl, že jeho skupina může potvrdit také zprávy ochránců lidských práv o tom, že „jisté elementy z UÇK cíleně pronásledovaly menšiny a perzekvovaly je”. Mělo jít především o Srby a Romy, ale i příslušníky dalších menšin.
Vyšetřovatelé budou schopni sestavit obvinění některých vysokých představitelů UÇK za spáchání zločinů, k nimž patří vraždy, únosy lidí, nucené vyhánění, provozování zajateckých táborů v Kosovu i v Albánii a také sexuální násilí nebo ničení kostelů.
Tyto zločiny "efektivně vyústily v rozsáhlé čistky namířené proti srbské a romské populaci v oblastech Kosova ležících jižně od řeky Ibar s výjimkou malých roztroušených enkláv menšin", konstatuje se podle listu The Guardian ve zprávě speciální skupiny vyšetřovatelů Evropské unie (SITF), o níž Williamson informoval.
Tyto zločiny "efektivně vyústily v rozsáhlé čistky namířené proti srbské a romské populaci v oblastech Kosova ležících jižně od řeky Ibar s výjimkou malých roztroušených enkláv menšin", konstatuje se podle listu The Guardian ve zprávě speciální skupiny vyšetřovatelů Evropské unie (SITF), o níž Williamson informoval.
Podle amerického prokurátora jsou přesvědčivé důkazy o tom, že "tyto zločiny nebyly akty ničemných jednotlivců, kteří by se na tom sami domluvili, ale byly prováděny organizovaným způsobem a byly posvěceny některými jednotlivci v nejvyšším velení UÇK".
Ani v tomto případě Williamson nikoho nejmenoval. Řada povstaleckých velitelů se ale po válce zapojila do politiky a část jich dosáhla vysokých funkcí v politických stranách i ve státním aparátu. Někteří už čelili nebo čelí soudnímu stíhání, včetně premiéra Hashima Thaçiho.
Amnesty International zprávu vítá
Na Williamsonovo oznámení reagoval Sian Jones z organizace Amnesty International: „Pro rodiny 400 kosovských Srbů, které pravděpodobně UÇK unesla a převezla do Albánie, kde byli asi zavražděni, je to krok směrem ke spravedlnosti.”
Dodal, že „EU a kosovské úřady musejí co nejrychleji nechat zřídit speciální soud, protože průtahy zajistí pachatelům beztrestnost a odradí potenciální svědky”.
Za kosovské války v letech 1998 až 1999 přišlo o život na 10 000 lidí. Ukončila ji až intervence NATO, která přinutila Srbsko zastavit boj proti kosovským separatistům a stáhnout své vojáky z Kosova. Srbsko nezávislost své bývalé provincie neuznává.
