Článek
„Trumpova administrativa je podle nejmenovaného představitele o situaci informována, sleduje ji a vyhodnocuje možné postupy,“ napsal nyní web Axios s tím, že oficiálně mluvčí Bílého domu věc komentovat nechtěl a odkázal na americké ministerstvo zahraničí. To podle webu na žádost o vyjádření nereagovalo. Americká diplomacie ale podle Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) vyzvala ruské úřady k poskytnutí informací.
Ruské zdravotnické úřady přijaly preventivní opatření poté, co zemřela 28letá výzkumnice Darja Šipilovová, která pracovala v Irkutské oblasti na východě Ruska ve výzkumném ústavu zabývajícím se morem.
Podle místních médií 25. září rozbila zkumavku obsahující původce plicního moru. Šipilovová byla 29. září hospitalizována s příznaky těžkého zápalu plic. V noci z 1. na 2. října zemřela. Oficiálně nebylo potvrzeno, že by příčinou úmrtí byl mor.
Šéf Burjatska Alexej Cydenov původně uvedl, že příčinou smrti mladé ženy v Irkutské oblasti byl mor. Později své tvrzení zmírnil a napsal, že žena na mor „možná“ zemřela.
Ruský úřad pro ochranu veřejného zdraví mor nepotvrdil. Uvedl, že žena měla zápal plic neznámého původu a že další testy neodhalily žádné mikroorganismy, které by souvisely s její prací.
Po smrti ženy nicméně ruské úřady zavedly karanténní opatření v několika zdravotnických zařízeních v regionu. Téměř 200 lidí, kteří se s Šipilovovou dostali do kontaktu, bylo umístěno pod lékařský dohled. Irkutský gubernátor Igor Kobzev poté vzkázal, že sledované osoby nevykazují žádné známky onemocnění a jejich testy byly negativní.
Mor je potenciálně život ohrožující bakteriální onemocnění. „Je léčitelný antibiotiky v případě, že je terapie zahájena včas,“ podotýká český Státní zdravotní ústav s tím, že plicní forma moru je nebezpečnější než jiné formy a může se přenášet z člověka na člověka kapénkami.
Mezi lety 2019 a 2025 evidovala Světová zdravotnická organizace (WHO) v celkem desítce zemí 3847 podezřelých případů a 423 úmrtí. Valná většina případů moru přitom byla hlášena z Demokratické republiky Kongo a Madagaskaru.
Rusko vinilo Ukrajinu z přípravy biologických zbraní
Se vzorky patogenů různých nemocí pracují vědci při výzkumu epidemií a infekčních onemocnění běžně, ústav v Irkutsku není výjimkou.
Rusko nicméně na začátku své invaze na Ukrajinu v roce 2022 tvrdilo, že v zemi existuje síť „vojenských biologických laboratoří“ financovaných či řízených Spojenými státy a že slouží k vývoji biologických zbraní - jedním z takových zařízení měl být podle tvrzení Ruska i Mečnikovův protimorový výzkumný ústav v jihoukrajinské Oděse.
Americké ministerstvo zahraničí i ukrajinské ministerstvo zdravotnictví ruské nařčení rázně odmítaly s tím, že šlo o civilní zařízení zaměřená na epidemiologický dohled, diagnostiku a biologickou bezpečnost.
