Článek
Žalobci uvedli, že existují důkazy, že se Putin rozhodl separatistům na Donbasu dodat těžké zbraně. Nic však nenaznačuje, že by ruský prezident rozhodl o sestřelení dopravního letadla. Při jeho pádu zahynulo v červenci 2014 všech 298 lidí na palubě.
Společný vyšetřovací výbor zmínil v této souvislosti nizozemský soud, který loni potvrdil, že Moskva měla „úplnou kontrolu“ nad samozvanou Doněckou lidovou republikou, jež oblast odpálení rakety ovládala od července.
V zachyceném telefonním rozhovoru ruští představitelé říkají, že rozhodnutí o poskytnutí vojenské podpory „leží u prezidenta“. Tento odposlech považují vyšetřovatelé za klíčový.
„Jsou tu konkrétní informace, že žádost separatistů byla předložena Putinovi, a tato žádost byla schválena,“ uvedli vyšetřovatelé. Podle nich ale není jasné, zda toto rozhodnutí „přímo zmiňovalo“ systém Buk.
Tank Tomáš už bojuje na Ukrajině
„Ačkoli mluvíme o silných náznacích, vysoké laťky kompletního a přesvědčivého důkazu není dosaženo,“ dodali vyšetřovatelé a zmínili, že Putin jako hlava státu má imunitu.
Tým vyšetřovatelů chtěl potvrdit identity všech lidí v posádce vozidla s raketou i všech ve velitelském řetězci, přiznal však, že to nyní není možné.
Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že je „nyní jasné“, že se na tragédii podílel Vladimir Putin. Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin dodal: „Budeme se snažit využít všechny existující právní mechanismy, abychom ho (Putina) přivedli před spravedlnost.“
Soud v Haagu odsoudil dva Rusy a jednoho Ukrajince na doživotí za sestřelení letu MH17
