Navzdory ústupkům Londýna se Británie a EU nedohodly

Na pokračování jednání se shodli v devadesátiminutovém pondělním rozhovoru britský předseda vlády Boris Johnson a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.  „Shodli jsme se, že tu nejsou podmínky pro finalizovaní dohody, protože přetrvávají významné rozdíly v třech klíčových oblastech,” uvedli oba ve společném prohlášení s dodatkem: „Požádali jsme naše hlavní vyjednavače a jejich týmy, aby připravili přehled zbývajících rozdílů k projednání při osobním setkání v Bruselu v příštích dnech.

Těsně před rozhovorem Johnsonova kancelář uvedla, že Británie ustoupí od bodů připravovaného zákona o mezinárodním obchodu, které by umožňovaly obejít podmínky zákona o brexitu: „Británie je připravena odebrat paragraf 44 o vnitřním trhu a deaktivovat paragrafy 45 a 47 o státní pomoci.“ Ty by se nově mohly použít v souladu se závazky mezinárodního práva.

EU uvedla, že tím padl hlavní problém pro ratifikaci dohody v Evropském parlamentu, ale že další překážky zůstávají.

Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona uvedl ještě předtím: „Samozřejmě že jsme na konci, ale budeme pokračovat v jednání. Aby bylo jasno - cílem našeho vyjednávacího týmu je dosáhnout dohody. A na tom dál pracujeme.“ Johnson dodal, že je připraven jednat tak dlouho, dokud na to ještě bude čas.

Také vyjednavač EU Barnier pravil, že jednání nejsou „daleko od konce“ a že se dá počítat, že rozhovory potrvají do půlky týdne, ale ne déle. Obě strany totiž potřebují čas na ratifikaci případné dohody.Británie odešla z EU 31. ledna. Do konce se roku se musejí obě strany dohodnout na podobě dalších vztahů včetně obchodních, jinak se zavedou hraniční kontroly a cla a de facto nastane brexit bez dohody.

Britská vláda navíc uvedla, že by ve středu ráda nechala hlasovat o novém zákonu o mezinárodním obchodu, který by přepsal dohodu o odchodu Spojeného království. Pokud by k tomu došlo, pro Brusel to představuje konec jednání.

Dosáhnout dohody do středy je nutné také proto, že ve čtvrtek se sejdou šéfové vlád a států zemí EU, kde by buď mohli podepsat dohodu, která by se pak musela ratifikovat, nebo začít Unii připravovat na britský odchod bez dohody.

Zatím není jasné, zda se dohodu podaří uzavřít, nebo Británie nakonec odejde bez dohody. „Výsledek je stále nejistý, stále jsou možné obě varianty,“ řekl ještě před telefonátem listu The Guardian jeden z vysokých evropských diplomatů a dodal: „EU je připravena udělat další velký krok ke spravedlivé, udržitelné a vyvážené dohodě pro občany EU i Spojeného království. Je na Británii, aby si vybrala mezi tímto pozitivním výsledkem a žádnou dohodou.“

Spory se dál týkají otázky rovných podmínek, přístupu evropských zemí do britských vod za účelem rybolovu a postupu při porušení dohody.

EU chce mít právo dalších deset let lovit v britských vodách za stávajících podmínek, ale Londýn chce větší podíl na ulovených rybách. EU ale pohrozila, že v takovém případě neumožní britským rybářům přístup na svůj trh. Britští vyjednavači nově přišli s požadavkem, aby lodě v britských vodách byly vlastněné z většiny britskými majiteli. Podle vyjednavačů je to snaha o přivlastnění si lodí lovících v britských vodách, protože lodě plující pod britskou vlajkou jsou často vlastněné dánskými, nizozemskými a španělskými společnostmi.