Článek
Diazová měla nahradit Aitora Elizarána Aguilara zatčeného v pondělí v bretaňském Carnaku. Její postup by znamenal, že v tradičně mužské organizaci ke kormidlu nastupují ženy. Agentury zmiňují také jméno Izaskun Lesakaové, jež může být autorkou prohlášení ETA a jedním z politických dohližitelů nad komandy organizace.
Diazová byla v devadesátých letech spojována s komandem, které mělo uskutečnit dvě desítky útoků včetně tří vražd. V roce 1997 ji ve Francii odsoudili na tři roky vězení, po dvou letech se ale vrátila do Španělska. Následně se stala mluvčí organizace hájící vězně ETA a zároveň učila baskičtinu.
V roce 2001 ji zatkli znovu kvůli údajnému napojení na galicijské komando, které mělo připravovat útoky v severozápadním Španělsku. Podezření z podílu na třech vraždách ale byla zbavena. Diazová si pak stěžovala, že ji vyšetřovatelé ve vazbě mučili.
Později uprchla do Francie, kde úřadům několikrát unikla. Počátkem roku havarovala v kradeném automobilu s tehdejším operačním šéfem ETA Iurgim Mendinuetou. Před útěkem zahrabali do země notebook, v němž později policie objevila fotografii Diazové s malým dítětem.
Britské Timesy napsaly, že by nebyla jedinou matkou-teroristkou v řadách ETA. Před pěti lety zatkli ve Francii Soledad Iparraguirreovou Guenecheaovou, která podle listu měla v ETA mocné postavení. Iparraguireová, obviněná ze 14 vražd, žila ve Francii na venkově klidným rodinným životem. Syn chodil do místní školy. V domě vyšetřovatelé našli sklad zbraní.
Sorzabalová by podle The Times mohla po zatčení Elizarána usilovat o přeskupení organizace. Elizarán byl údajně pojítkem mezi ETA a dalšími baskickými levicovými skupinami. Spolu s ním byla zatčena další žena
| ETA |
|---|
| Organizace Baskicko a jeho svoboda ETA usiluje o vytvoření samostatného státu na severozápadě Španělska a jihozápadě Francie . Vznikla v roce 1959 odtržením od Baskické národní strany (PNV). Předloni zrušila 15měsíční příměří, když zkolabovala jednání s vládními socialisty. ETA během desítek let kampaně zabila téměř 820 lidí. |