Článek
Prezident Barniera „pověřil sestavením vlády (národní) jednoty, která bude sloužit zemi a francouzskému lidu“, uvedl podle stanice BFMTV Elysejský palác. Macron se během konzultací předem „ujistil, že premiér a budoucí vláda budou splňovat podmínku být co nejstabilnější a spojit co nejvíce lidí,“ doplnil prezidentský úřad v prohlášení.
Parlamentní volby na přelomu června a července ve Francii vyhrála levicová koalice Nová lidová fronta (NFP), ale nezískala většinu. Druzí skončili Macronovi centristé a třetí krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a Jordana Bardelly. Republikáni skončili až za nimi na čtvrtém místě.
Hledání premiéra bylo hledáním osobnosti, která by proti sobě neměla většinu v parlamentu. Ve francouzském systému nežádají vlády parlament o důvěru, většina poslanců může však kabinet odvolat.
Bardella po jmenování Barniera uvedl, že jeho strana si udělá názor až podle zahajovacího projevu. Představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon pak hovořil o „ukradených volbách“, protože „premiérem byl jmenován řadový člen strany, která skončila v hlasování poslední“. Někteří představitelé Macronovy centristické strany Obnova (Renaissance) uvedli, že nebudou automaticky proti, ale jejich souhlas také není předem daný. „Popření demokracie dosáhlo svého vrcholu,“ napsal šéf socialistů Olivier Faure.
Nejstarší střídá nejmladšího
Barnier má ekonomické vzdělání a vedle mnoha ministerských postů byl v letech 2010 až 2014 evropským komisařem pro vnitřní trh. Ve svých třiasedmdesáti letech se stal nejstarším premiérem Francie. Ve funkci střídá toho nejmladšího v historii, Gabriela Attala, jenž do křesla předsedy vlády dosedl v pětatřiceti a premiérem byl osm měsíců, z toho 51 dní v demisi.
Nejbližším Barnierovým velkým úkolem na domácí půdě je sestavení návrhu rozpočtu na příští rok. Jeho nová vláda ho musí poslancům předložit do 1. října.