Článek
Dosud se soudilo, že kámen připomíná jen dávno mrtvého Vikinga. V úvodních formulacích, jež byly spolehlivě rozluštěny už dříve, se totiž uvádí, že jej nechal vytvořit „Varin, otec, na památku svého zesnulého syna Vemoda“.
Nový pokus o vyluštění záznamu obsahujícího 750 run, tedy písmen dávné severské abecedy, ale ukazuje, že v nápisu nejde jen o připomenutí jedince, který zemřel před dvanácti či třinácti staletími.
Švédští vědci zjistili, že v části nápisu se mluví také o „smrti Slunce před devíti generacemi“.
Kámen s runovým nápisem u švédského města Röku
Dramatický zvrat teplot
Tato datace odpovídá době 270 až 300 let před vznikem nápisu, který byl pořízen někdy okolo roku 800. Mohla by se tedy vztahovat ke třicátým letům 6. století, konkrétně k roku 536.
Tehdy se prudce změnilo klima na Zemi. „Měli jsme zimu bez bouří, jaro bez mírného počasí a léto bez horka,“ zaznamenal v civilizované části světa tehdejší kronikář, který se podivoval, že „uprostřed dne nevrhala těla žádné stíny a síla intenzivního tepla dospěla k nejvyšší vlažnosti“.
Podle posledních zjištění klesla po roce 536 teplota v Evropě o 2,5 stupně a ve čtyřicátých letech 6. století se snížila ještě o další 2,7 stupně. Civilizovaný svět pak zažil (a zapsal) celou sérii katastrof, k nimž patřily zejména neúrody a hladomory.
Připojil se k nim také ničivý justiniánský mor, který zdevastoval středomořskou populaci a v letech 541 až 542 zabil snad až polovinu obyvatel byzantské říše.
Podle geologů odstartovala tuto sérii událostí mohutná sopečná erupce někde na severní polokouli, pravděpodobně na Islandu. Analýzy švýcarských ledovců ukázaly, že ještě v letech 540 a 547 následovaly další ničivé erupce, které vyvrhly do atmosféry množství sopečného popele. Prachové částice zůstávaly v ovzduší po dlouhá léta, a bránily tak v přístupu slunečních paprsků. Sníh padal v té době i v Mezopotámii.
Děs ze zimy na konci času
Profesor švédštiny Per Holmberg z univerzity v Göteborgu, který vede výzkum kamene u kostela Rök, zpochybňuje celé starší vysvětlení nápisu. „Možná jsme se příliš soustředili na vojenskou moc (Vikingů) a její význam. Ale náboženská moc, schopnost udržet vesmír v celku, mohla být důležitější,“ řekl a dodal, že kámen možná „vypráví o kosmické rovnováze“.
Olof Sundqvist, profesor dějin náboženství na univerzitě ve Stockholmu, v této souvislosti připomněl, že „mocná elita doby Vikingů se považovala za záruku dobré úrody“. „Byli hlavami kultu, který udržoval křehkou rovnováhu mezi světlem a tmou,“ dodal. Pětitunový kámen před kostelem Rök u jezera Vattern přitom vznikal poté, kdy Seveřané zažili další hrozivou událost.
„Silná sluneční bouře zbarvila nebe dramaticky do červena, v extrémně chladném létě trpěla úroda a později došlo k zatmění Slunce hned po jeho východu,“ řekl profesor archeologie Bo Gräslund z univerzity v Uppsale. To jen přiživilo obavy z brutálně chladné zimy, která bude signálem konce světa.
Röcký nápis není nijak snadné vyluštit. Z větší části je psán runovou abecedou mladší futhark, ale zčásti také tajným písmem. Mladší futhark používá pouhých šestnáct run pro vyjádření daleko většího počtu hlásek. Nápis proto není jednoduché správně přečíst.
Podle amerického historika Anderse Winrotha se zdá, že to byl i záměr tvůrců nápisu: aby byl srozumitelný jen pro zasvěcené. „Kdybychom mohli pochopit tajemství run, mohly by nám poskytnout detailní pohled na světonázor Skandinávců předtím, než přijali křesťanství,“ soudí Winroth.