Článek
„Nový český ministr (zahraničí) začíná svoji práci ultimátem Rusku,” píše například v titulku server státní televizní stanice Rossija 1.
„Čtyři hodiny po nástupu do funkce se Jakub Kulhánek setkal s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským a předložil mu požadavky. (...) Novináři u budovy ministerstva zahraničních věcí doslova zaútočili na ruského velvyslance, ale diplomat odmítl poskytnout komentář,” popisuje Rossija 1 středeční příjezd Zmejevského k Černínskému paláci.
Moskva: Odpověď bude brzy následovat
Stanice zároveň poznamenala, že od nového šéfa české diplomacie „se změna tónu komunikace s Moskvou neočekávala”.
O českém ultimátu píší také například server Meduza nebo rádio Echo Moskvy či tiskové agentury TASS, Interfax a RIA Novosti. Základní agenturní zpravodajství přitom ruská média doprovázejí oficiálními komentáři Kremlu či ruského ministerstva zahraničí, podle nichž takovým způsobem nelze s Ruskem jednat.
TASS a RIA Novosti také upozorňují, že čeští senátoři vyzvali vládu, aby vypověděla česko-ruskou smlouvu o přátelství a spolupráci a minimalizovala počet zaměstnanců ruského velvyslanectví v ČR. Výzvy českého Senátu si všímá například i server Kommersant, který poznamenává, že obě země se patrně ocitly na pokraji přerušení diplomatických styků a že nynější krize nemá obdoby v novodobé historii vztahů mezi Ruskou federací a Českou republikou.
Česko srovnalo počet diplomatů v Praze a Moskvě
Ruský politolog a expert na českou politiku Ivan Preobraženskij zdůraznil, že Česká republika se na rozdíl od mnohých jiných postsocialistických zemí stala evropskou zemí v pravém slova smyslu, budovala s Ruskem vztahy jako rovný s rovným bez toho, aniž by se v oblasti bezpečnosti orientovala na USA v takové míře jako Polsko či pobaltské země.
Nicméně podle Preobraženského v poslední době začaly ve východní a střední Evropě narůstat tlaky ze strany Ruska i lobbování proruských sil. „Změna politiky Moskvy v regionu se stala katalyzátorem změny českých pozic,” sdělil politolog listu Kommersant.
Naopak Oleg Soloduchin, který se zabýval rusko-českými vztahy v Ruském středisku vědy a kultury v Praze a nyní působí na ruské Vysoké škole ekonomické, nespatřuje v posledních událostech hlubší tendence. „Dění není odrazem hlubokých tendencí společenského vědomí, ale spíše toho, jak se protiklady domácí politiky, citelné v době pandemie, přenesly na zahraniční politiku,” uvedl. Rusko se pak podle něj stalo příhodným terčem pro ventilování frustrace. „Rusko se ukázalo jako pohodlné pro zosobnění obrazu nepřítele,” citoval Soloduchina Kommersant.