Hlavní obsah

Nový český ministr začal ultimátem Rusku, informují ruská média o diplomatické roztržce

Moskva

Ruská média při informování o diplomatické roztržce mezi Prahou a Moskvou vyzdvihují, že Česko dalo Rusku ultimátum a že český Senát se vyslovil pro vypovězení česko-ruské smlouvy o přátelství a spolupráci a pro minimalizování počtu pracovníků ruského velvyslanectví v ČR.

Foto: Pavel Jaňurek, Novinky

Ruská ambasáda v Praze

Článek

„Nový český ministr (zahraničí) začíná svoji práci ultimátem Rusku,” píše například v titulku server státní televizní stanice Rossija 1.

„Čtyři hodiny po nástupu do funkce se Jakub Kulhánek setkal s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským a předložil mu požadavky. (...) Novináři u budovy ministerstva zahraničních věcí doslova zaútočili na ruského velvyslance, ale diplomat odmítl poskytnout komentář,” popisuje Rossija 1 středeční příjezd Zmejevského k Černínskému paláci.

Moskva: Odpověď bude brzy následovat

Zahraniční

Stanice zároveň poznamenala, že od nového šéfa české diplomacie „se změna tónu komunikace s Moskvou neočekávala”.

O českém ultimátu píší také například server Meduza nebo rádio Echo Moskvy či tiskové agentury TASS, Interfax a RIA Novosti. Základní agenturní zpravodajství přitom ruská média doprovázejí oficiálními komentáři Kremlu či ruského ministerstva zahraničí, podle nichž takovým způsobem nelze s Ruskem jednat.

TASS a RIA Novosti také upozorňují, že čeští senátoři vyzvali vládu, aby vypověděla česko-ruskou smlouvu o přátelství a spolupráci a minimalizovala počet zaměstnanců ruského velvyslanectví v ČR. Výzvy českého Senátu si všímá například i server Kommersant, který poznamenává, že obě země se patrně ocitly na pokraji přerušení diplomatických styků a že nynější krize nemá obdoby v novodobé historii vztahů mezi Ruskou federací a Českou republikou.

Česko srovnalo počet diplomatů v Praze a Moskvě

Domácí

Ruský politolog a expert na českou politiku Ivan Preobraženskij zdůraznil, že Česká republika se na rozdíl od mnohých jiných postsocialistických zemí stala evropskou zemí v pravém slova smyslu, budovala s Ruskem vztahy jako rovný s rovným bez toho, aniž by se v oblasti bezpečnosti orientovala na USA v takové míře jako Polsko či pobaltské země.

Nicméně podle Preobraženského v poslední době začaly ve východní a střední Evropě narůstat tlaky ze strany Ruska i lobbování proruských sil. „Změna politiky Moskvy v regionu se stala katalyzátorem změny českých pozic,” sdělil politolog listu Kommersant.

Naopak Oleg Soloduchin, který se zabýval rusko-českými vztahy v Ruském středisku vědy a kultury v Praze a nyní působí na ruské Vysoké škole ekonomické, nespatřuje v posledních událostech hlubší tendence. „Dění není odrazem hlubokých tendencí společenského vědomí, ale spíše toho, jak se protiklady domácí politiky, citelné v době pandemie, přenesly na zahraniční politiku,” uvedl. Rusko se pak podle něj stalo příhodným terčem pro ventilování frustrace. „Rusko se ukázalo jako pohodlné pro zosobnění obrazu nepřítele,” citoval Soloduchina Kommersant.

Práce pro ministry i CEFC. Kdo je Jakub Kulhánek

Domácí
Související témata:

Výběr článků

Načítám