Nové sídlo NATO se otevře, i když není hotové

Na prostranství před novou budovu se však už přestěhoval symbol NATO, čtyřcípá hvězda, která zdobila vstup do dosavadních aliančních prostor. Zavlály i vlajky členských zemí.

Slavnostní převzetí nové budovy je oficiálním důvodem, proč se v Bruselu ve čtvrtek sejdou vedoucí představitelé všech stávajících 28 členských zemí NATO. Poprvé se tam se svými kolegy z ostatních států setkají prezidenti USA a Francie Donald Trump a Emmanuel Macron.

Stavba, jejíž tvar má symbolizovat alianční jednotu a spolupráci, má celkem osm masivních křídel napojených na velkou centrální prostoru označovanou jako „agora”. Nabízí přes 254 000 metrů čtverečních prostoru pro předpokládaných 1500 diplomatů a dalšího personálu z členských zemí, asi 1700 vojenských i civilních pracovníků samotné Aliance, dalších 800 lidí pracujících v jejích různých agenturách a pro návštěvníky, kterých je nyní okolo 500 denně.

Rozsáhlá a moderně vybavená budova za více než miliardu eur (přes 27 miliard Kč) se sice staví už od října 2010, ale hotová stále není, podle diplomatů částečně právě kvůli komplikovaným moderním počítačovým sítím. V budově tak zatím trvale pracuje jen asi 260 zaměstnanců ústředí NATO. Protože však není ještě hotová, tisíce lidí nadále pracují ve stávajících prostorách aliančního ústředí na druhé straně bulváru Leopolda III.

Velké stěhování by mělo začít zřejmě ve druhé polovině roku tak, aby bylo vše hotové před příštím řádným summitem NATO, který se odehraje příští rok nespíš opět v Bruselu.

NATO sídlí ve svých stávajících bruselských prostorách od roku 1967. Od té doby se počet spojeneckých zemí zvýšil z 15 na 28 a brzy přibude 29., v centrále NATO otevřela své diplomatické mise také řada partnerských zemí. Podle Aliance samotné je tak nyní pětina kanceláří umístěna v provizorních prostorách, protože stávající sídlo kapacitně nestačilo.

O vybudování nového velitelství se rozhodlo na summitu v roce 1999. Architektonickou soutěž v roce 2004 vyhrála americká kancelář Assar Architects.

„Bylo třeba přijít s budovou, která je vysoce zabezpečená, komfortní, funkční a ultramoderní, s pokročilými prvky pro komunikaci a informační technologie,” vysvětlili architekti.

Budova je navíc „zelená” a k topení i chlazení je tak využíváno takzvaných zemních výměníků tepla. Devět desetin vody potřebné pro hygienické účely či k zavlažování mají dodávat sběrná zařízení na dešťovou vodu.

V komplexu jsou k dispozici nejen kanceláře a konferenční místnosti, ale také kurty, tělocvičny, restaurace či obchody. Budova má několik stupňů bezpečnostního zajištění - nejnižší se týká tiskového střediska či restaurací, nejzabezpečenější je západní část s jednacím sálem, kde se ve čtvrtek sejdou šéfové států a vlád aliančních zemí.