Článek
„V žádném případě nebudeme trvat na odevzdání ukrajinských pasů. Jestli se většina v referendu vysloví pro Rusko, nastoupí přechodné období a každý konkrétní člověk sám rozhodne, jaký pas bude potřebovat. Možná bude i dvojí občanství, ale to ještě nevím, rozhodnou lidé,“ řekl v rozhovoru pro ruskou agenturu RIA Novosti Aksjonov.
Aksjonov se hlavně pokouší získat na svou stranu krymské Tatary, kteří připojení k Rusku odmítají, protože carské Rusko je při dobývání Krymu porazilo a Stalin jich nechal během druhé světové války statisíce vysídlit do Povolží.
Horní komora ruského parlamentu už v pátek uvedla, že Krym může být přijat jako součást Ruska, pokud se pro to obyvatelé Krymu vysloví v referendu. Příslušný zákon ale Rusko ještě neschválilo.
Sliby Tatarům
„Zaručujeme (krymským Tatarům), že nebude žádná národnostní diskriminace, všichni budou mít stejná práva,“ ujistil Aksjonov. Krym má zůstat dvojjazyčný, tedy používat se bude ruština a tatarština, protože ukrajinsky na poloostrově hovoří „maximálně jedno procento obyvatel”.
„Nabídli jsme jim funkce místopředsedy vlády, dvou ministrů a minimálně jednoho náměstka prakticky v každém ministerstvu, včetně silových struktur,” řekl Aksjonov k otázce krymských Tatarů a dodal, že finanční prostředky pro navrátilce z deportací se mají zdvojnásobit na sumu 22 miliónů dolarů ročně (asi 430 miliónů Kč).
Od konce osmdesátých let se krymští Tataři začali vracet a žádat zpět majetky a půdu. Nyní tvoří asi 12 procent z dvoumiliónové populace na Krymu, ve které převažují Rusové.
Předseda krymské vlády Sergej Aksjonov v budově ruského parlamentu.
S krymskými Tatary by podle Aksjonova nebyly žádné problémy, „kdyby politici mezi nimi nevyvolávali protiruské nálady“. Stavbu mešity v Simferopolu podle něj jeho strana Ruská jednota schválila už loni. Vedení Autonomní republiky Krym už minulý týden jednalo s ruským Tatarstánem a uzavřely dohodu o spolupráci. I to mělo získat krymské Tatary na stranu proruské vlády na poloostrově. [celá zpráva]
Neústavní referendum
Kyjev a Západ krymské referendum odmítají, neboť odporuje ukrajinské ústavě. Ruský prezident Vladimir Putin ale tvrdí, že Rusko má právo na Ukrajině chránit krajany. Státní duma vyhověla žádosti Aksjonova, který se stal předsedou místní vlády před dvěma týdny, a schválila nasazení ruských sil při ochraně Rusů na Krymu. Poté Krym ovládly neoznačené jednotky považované za ruské. Putin ale popírá, že by šlo o ruské vojáky.
Krym, kde sídlí ruská černomořská flotila, byl součástí Ruska v rámci Sovětského svazu až do roku 1954. Mnozí z místních obyvatel mají ruské občanství a anexi podporují, ale statisíce obyvatel mají opačný názor, podotkla agentura Reuters.
Aksjonov se k moci se dostal v době počínající krymské krize. Je to bývalý boxer a nikdy nedokázal vyvrátit těsné vazby na podsvětí. Mezi členy vyděračských krymských gangů je znám pod přezdívkou Goblin. Premiér nařčení odmítá jako pomluvy a své kritiky několikrát zažaloval – pokaždé neúspěšně.