Článek
„Chceme zavést nejtvrdší azylovou politiku všech dob,“ ujistil Geert Wilders (60), lídr krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), jež před šesti měsíci zvítězila v parlamentních volbách, když ve sněmovně získala 37 ze 150 mandátů. Wilders se už v březnu zřekl nároku na post premiéra, aby usnadnil zformování kabinetu složeného kromě PVV ze středopravé Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) dlouholetého ministerského předsedy Marka Rutteho (57), středopravé Nové společenské smlouvy (NSC) a menšího protestního hnutí BBB.
Ministerský předseda bude jmenován později. Podle televize ARD se Wilders údajně přiklání k bývalému ministru vnitra Ronaldu Plasterkovi (67) - sociálnímu demokratovi, který se kvůli svým konzervativním postojům už dávno distancoval od Strany práce.
Koalice hodí rukavici Bruselu
Čtyřkoalice se chce také pokusit obejít imigrační předpisy Evropské unie. „Evropské komisi bude co nejdříve předložena výstupní klauzule pro evropskou azylovou a migrační politiku,“ píše se v koaličním dokumentu bez ohledu na to, že se EU nedávno dohodla na balíčku opatření pro nový přístup k migraci.
Podle koaličního dokumentu má být také omezena pracovní migrace a ztíženo přijímání zahraničních studentů na nizozemské univerzity, upozorňuje list Die Welt.
Konec dubna 2024, migranti míří do přijímacího střediska v nizozemském Ter Apelu.
Šestadvacet stran vládní dohody načrtává záměry, jak učinit Nizozemsko méně atraktivní pro žadatele o azyl. Plánuje se rozsáhlá deportační ofenziva („včetně násilné“) a má být omezeno udělování azylu, upozorňuje deník Bild.
Je třeba „strukturálně zpřísnit opatření mobilního dohledu, hraniční kontroly a ostrahu hranic“. Dále se v ní uvádí: „Nelegální migranti, kteří budou nalezeni při kontrolách na pozemních hranicích, budou okamžitě posíláni zpět do Německa a Belgie …“.
Jinými slovy, žadatelé o azyl, kteří se pokoušejí dostat z Německa a Belgie do Nizozemska, by měli být okamžitě vraceni zpět.
V Německu se rozezněl poplach
Otto Fricke (58) poslanec Spolkového sněmu za vládní liberální FDP, dal na webu Politico jasně najevo, že Německo pocítí důsledky. „Nařízení bude mít výrazný dopad i na německo-nizozemské pohraničí, protože se zvýší počet uprchlíků, kteří budou vraceni zpět,“ uvedl.
Guy Verhofstadt (71), levicově-liberální belgický politik, okamžitě bil na poplach. „Pro Wildersovy fanoušky mimo Nizozemsko: zadržte potlesk,“ upozornil Wildersův odpůrce. „Brzy bude do vaší země tlačit žadatele o azyl a pak bude blokovat jakýkoli pokus o nalezení celoevropského řešení,“ předpovídá.
Křesťanskodemokratický dvojblok CDU/CSU, nejsilnější politická síla současné Spolkové republiky, varoval, že zpřísněná migrační politika nového nizozemského kabinetu zatíží Německo. „Není v pořádku, že Nizozemsko nyní plánuje svá zpřísňující opatření na úkor ostatních států EU,“ uvedla podle předběžné zprávy deníku Bild Andrea Lindholzová (53), místopředsedkyně parlamentní frakce CDU/CSU. „V loňském roce jsme měli téměř dvakrát více žádostí o azyl na obyvatele než Nizozemci.“
Nicméně i ona vyzvala k jiné domácí azylové politice: „I v Německu potřebujeme skutečný azylový obrat. Berlínská vláda kancléře Olafa Scholze musí udělat mnohem více, protože počty azylantů jsou stále zjevně příliš vysoké.“
Heiko Teggatz, (51), šéf německých policejních odborů, řekl deníku Bild, že je třeba se obávat, že ti, kterým v Nizozemsku hrozí vyhoštění, přijdou pak do Německa: „Bylo by proto vhodné uvažovat o zvýšené ostraze na německo-nizozemské hranici.“
Nový přístup Haagu však pochválil. Realizuje podle něho přesně to, co Německo již dlouho potřebovalo. „Chtějí důsledně deportovat a nevpouštět každého, kdo si zamane. Jsem si velmi jistý, že to může být recept na úspěch.“
Migrační pakt definitivně potvrzen
