Článek
Od počátku roku dorazily do Bosny přibližně 4000 osob ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, Alžírska a Turecka. Jde o výrazný růst proti roku 2017, kdy bosenské úřady zaznamenaly jen 755 běženců.
„Migranti ve snaze vyhnout se přísněji střeženým hranicím jiných balkánských států se v posledních měsících přeorientovali na trasu vedoucí přes Bosnu. Většina z nich se pak snaží dostat k nám, do Chorvatska, členské země Evropské unie,“ řekl RFE Nikola Crlič z chorvatského ministerstva vnitra.
Turecko je nyní průchodnější
Přibližně 1500 migrantům se ale proniknout do Chorvatska nepodařilo, takže zůstávají na bosenském území. Aktivisté varují, že situace může vyústit do humanitární krize, protože Bosna nemá kapacity, aby se o tak vysoké počty běženců postarala. „Azylové centrum v metropoli Sarajevo má k dispozici jen 200 lůžek a každý den zaznamenává nejméně 150 nově příchozích,“ upozorňuje Ulrike Lüdenmüllerová z německé organizace Caritas.
Desítky lidí proto přespávají v provizorním stanovém táboře v jednom ze sarajevských parků. Tam jim jídlo a oblečení nosí místní lidé. Mezinárodní organizace pro migraci očekává, že příliv migrantů do Bosny neustane a bude činit 350 až 400 osob týdně. Podle místních aktivistů jsou však skutečná čísla výrazně vyšší. Ekonomicky slabá Bosna přitom nemá dostatečné finanční zdroje, a proto požádala o pomoc EU.
| SRN vydává miliardy |
|---|
| Na uprchlíky dalo jen Německo loni téměř 21 miliard eur (536 miliard korun). |
| Částka nezahrnuje všechny výdaje obcí související s migrací. |
| Většina z této sumy směřovala na zlepšení podmínek ve vlastech migrantů. |
| Loni tyto země tak dostaly 14,2 miliardy eur. |
| 6,6 miliardy eur směřovalo do spolkových zemí a měst a obcí. |
| Zdroj: ČTK |
Přes Turecko do EU přichází v poslední době opět více migrantů. V první třetině letošního roku se jejich počet lidí zvýšil oproti stejnému období loni devítinásobně, informovala Evropská komise.
Výrazně vzrostl také počet migrantů, kteří přeplouvají z Turecka přes Egejské moře na řecké ostrovy. Podle Komise vzrostl tento proud meziročně téměř o 70 procent.
Hranici Turecka s Řeckem za prvních 18 týdnů letoška ilegálně překročilo 6108 lidí, přes moře se na řecké ostrovy za stejné období dostalo 9349 migrantů. Většina z nich podle EK pochází ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a Turecka.
Avramopulos: Žádná bariéra
Zda za zvýšený počet migrantů přicházejících do Řecka mohou méně důsledné kontroly tureckých pohraničníků, není podle agentury DPA jasné. Vláda v Ankaře v minulosti nicméně EU několikrát hrozila, že otevře své hranice, nevyjde-li jí Brusel vstříc ve sporných otázkách. Turecko požaduje například bezvízový styk s Unií.
V roce 2016 evropská osmadvacítka uzavřela s Tureckem dohodu, podle které by měli být všichni migranti, kteří přijdou z Turecka do EU nelegálně, vráceni zpět. Unijní země na oplátku slíbily Ankaře mimo jiné finanční pomoc pro uprchlíky žijící na území Turecka.
Dimitris Avramopulos, evropský komisař pro otázky vnitra a migrace, ve středu upozornil, že navzdory tomu, že z Turecka do Řecka přichází stále více migrantů, je situace výrazně lepší než před uzavřením dohody s Ankarou. „Mohu vám říci, že situace je pod kontrolou,“ prohlásil Avramopulos. Migrační dohoda s Tureckem podle něj funguje.
EU podle Avramopulose učinila v řešení migrace v poslední době pokrok, stále ale zůstává mnoho úkolů, například při budování společné pohraniční a pobřežní stráže. Eurokomisař zároveň odmítl, že by EU na turecko-řecké hranici chtěla postavit bariéru.
„Jsme proti stavění zdí,“ řekl. „Evropa nikdy nebude pevností,“ dodal.