Článek
Dokument, který se nafoukl z původních 20 na 32 stran, také zmiňuje „nevyhnutelný zlom unipolárního světového řádu“, což podle autorů doktríny „může vést k vypuknutí války za účasti většiny států světa, mimo jiné s použitím zbraní hromadného ničení“.
Kromě vojenské doktríny Bělorusko schválilo ještě další klíčový dokument: Koncepci národní bezpečnosti. Z obsahu dokumentů vyplývá, že Minsk naopak bude považovat za „vojenskou hrozbu“ rozmístění jaderných zbraní v sousedních státech, které uplatňují vůči Bělorusku „nepřátelskou politiku“.
Jde především o Polsko, které je v doktríně hojně zmiňováno. Varšava opakovaně avizovala, že je připravena přijmout na svém území jaderné zbraně spojeneckých zemí NATO, naposledy letos během návštěvy polského prezidenta Andrzeje Dudy ve Washingtonu.
Polsko je připraveno rozmístit na svém území americké jaderné zbraně
„Vzhledem k tomu, že Rusko hodlá rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku, o to více apelujeme na celou Severoatlantickou alianci, abychom se zapojili do programu Nuclear sharing,“ uvedl loni v Bruselu tehdejší předseda polské vlády Mateusz Morawiecki.
Podle běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka „(schválené dokumenty) odrážejí klíčové změny v globálním vojensko-politickém uspořádání“. Prohlásil také, že o návratu strategických jaderných zbraní do Běloruska se nejedná, upozornil ruský list Kommersant.
Lukašenko v červenci 2023 tvrdil, že Rusko své taktické zbraně do Běloruska již převezlo. Podle neověřitelných tvrzení expertů by měly být umístěny ve skladu u města Asipovičy v Mohylevské oblasti.
Taktické jaderné zbraně jsou navrženy pro použití na menších bojištích, mají menší ničivou sílu a menší dosah. Strategické jaderné zbraně mají za cíl dlouhodobé omezení schopnosti protivníka vést další boj a jsou určeny pro střet mocností.