Článek
Dokument, který se nafoukl z původních 20 na 32 stran, také zmiňuje „nevyhnutelný zlom unipolárního světového řádu“, což podle autorů doktríny „může vést k vypuknutí války za účasti většiny států světa, mimo jiné s použitím zbraní hromadného ničení“.
Kromě vojenské doktríny Bělorusko schválilo ještě další klíčový dokument: Koncepci národní bezpečnosti. Z obsahu dokumentů vyplývá, že Minsk naopak bude považovat za „vojenskou hrozbu“ rozmístění jaderných zbraní v sousedních státech, které uplatňují vůči Bělorusku „nepřátelskou politiku“.
Jde především o Polsko, které je v doktríně hojně zmiňováno. Varšava opakovaně avizovala, že je připravena přijmout na svém území jaderné zbraně spojeneckých zemí NATO, naposledy letos během návštěvy polského prezidenta Andrzeje Dudy ve Washingtonu.
„Vzhledem k tomu, že Rusko hodlá rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku, o to více apelujeme na celou Severoatlantickou alianci, abychom se zapojili do programu Nuclear sharing,“ uvedl loni v Bruselu tehdejší předseda polské vlády Mateusz Morawiecki.
Podle běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka „(schválené dokumenty) odrážejí klíčové změny v globálním vojensko-politickém uspořádání“. Prohlásil také, že o návratu strategických jaderných zbraní do Běloruska se nejedná, upozornil ruský list Kommersant.
Lukašenko v červenci 2023 tvrdil, že Rusko své taktické zbraně do Běloruska již převezlo. Podle neověřitelných tvrzení expertů by měly být umístěny ve skladu u města Asipovičy v Mohylevské oblasti.
Taktické jaderné zbraně jsou navrženy pro použití na menších bojištích, mají menší ničivou sílu a menší dosah. Strategické jaderné zbraně mají za cíl dlouhodobé omezení schopnosti protivníka vést další boj a jsou určeny pro střet mocností.
