Norský soud zamítl podmíněné propuštění extremisty Breivika

Breivikův právník rozhodnutí soudu bezprostředně nekomentoval.

Pachatel nejhoršího teroristického činu v norských dějinách je za mřížemi už 13 let. O předčasné propuštění požádal původně v roce 2022, kdy soudce rozhodl v jeho neprospěch s poukazem na to, že u něj nejsou patrné žádné známky nápravy.

Tento názor sdílí i prokurátorka Hulda Olsen Karlsdottirová, která vystoupila v polovině listopadu hned na začátku nynějšího soudního přezkumu.

„Představuje stejnou hrozbu jako před a během teroristických útoků z 22. července 2011,“ řekla. Stejný názor zastává i vedení věznice Ringerike, kam Breivika převezli v roce 2022.

Když Breivik v listopadu vstupoval v přísně střežené věznici Ringerike do tělocvičny přeměněné na provizorní jednací místnost, zvedl pravici k hitlerovskému pozdravu Sieg Heil. Nad pravým uchem na jeho jinak holé hlavě byl vidět z vlasů vystříhaný symbol Z, který naznačuje jeho podporu Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi.

Neonacista Breivik 22. července 2011 nejprve odpálil ve vládní čtvrti Osla bombu v autě obsahující 950 kg výbušnin. Výbuchy zabily osm lidí a zničily 80 tisíc metrů čtverečních plochy. Obětí mohlo být i mnohem víc, náklaďák s bombou se však při explozi propadl do garáže, což zmírnilo následky.

Poté – v policejní uniformě a po zuby ozbrojený – odjel na ostrov Utøya, kde se konal prázdninový tábor sociálnědemokratické mládežnické organizace.

Chladnokrevně postřílel 67 lidí ve věku od 14 do 51 let. Další člověk se utopil při útěku před vrahem, jiný se smrtelně zranil pádem z útesu. Mezi oběťmi bylo 32 nezletilých. Přeživší vypověděli, že si počínal jako na střelnici. Policie ho zadržela až po 75 minutách.

V roce 2012 mu okresní soud v Oslu vyměřil nejvyššímu možnému trest: 21 let vězení s následnou preventivní vazbou, která může být prodloužena, dokud je považován za hrozbu pro společnost.