Článek
Přistoupení k haagské úmluvě o ochraně dětí z roku 1996, která je jedním z hlavních dokumentů mezinárodního práva upravujících vztahy mezi státy v oblasti ochrany dětí, žádal po Norsku v lednu i český premiér Bohuslav Sobotka. Premiér se tak vyjádřil v souvislosti s případem dvojice chlapců Michalákových, které norské úřady odebraly české matce.
V nových nařízeních upravujících práci Barnevernetu je uvedeno, že norská sociální služba musí „v případech přesahujících státní hranice” brát ohled na vztah dětí k jejich zemi původu. „V oběžníku se píše, že sociální služba se vždy musí pokusit kontaktovat rodinu dítěte v cizině, než zahájí proces vedoucí k umístění dítěte do náhradní péče,” uvedla podle ministryně pro děti, rovnost a sociální začleňování Solveig Horneová.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Musí vyhodnotit nejlepší zájem dítěte
„Jestliže má dítě silné vazby na jinou zemi, musí sociální služba vyhodnotit, zda není v nejlepším zájmu dítěte poskytnout mu další péči v zahraničí než vydat příkaz o (náhradní) péči, který znamená, že dítě musí být předáno do pěstounské péče,“ dodala.
Má-li například dítě v zahraničí tetu či strýce, kteří by se o ně mohli postarat, měl by vzít sociální úřad toto v potaz, doplnil norský deník Aftenposten.
Norská vláda čelí tlaku z řady zemí: facebooková skupina Norway, give us back the children you stole, která žádá po norských úřadech vrácení odebraných dětí biologickým rodičům, uvedla, že od ledna se demonstrací zúčastnilo přes 60 000 lidí. Další akce jsou plánovány na 16. dubna. Hnutí nabralo na síle, když Barnevernet odebral pět dětí norsko-rumunskému páru kvůli podezření z fyzického násilí. V Norsku se nesmějí děti tělesně trestat.
Související téma:
Případ bratrů Michalákových, kteří jsou nyní v norských pěstounských rodinách, je jednou z kauz, které vyvolaly protesty proti norské sociální službě Barnevernet ve světě.