Článek
Když po srážce s tankerem Sola TS začala loď nabírat vodu, hrozilo, že se rychle potopí, naštěstí ji vlny hnaly ke břehu. U břehu loď upoutali devíti lany. Několik se jich ale v noci na úterý utrhlo.
„Dostali jsme dnes ráno v 6:17 varování, že se několik lan utrhlo a loď leží hlouběji ve vodě,“ řekl Pal Are Lilleheim z Norské pobřežní správy deníku Verdens Gang. „Vidět už je jen radarová věž a část zádě plavidla.“
Fregata za 190 milionů eur (4,9 miliardy korun) se minulý týden vracela z cvičení NATO Trident Juncture, když do ní ve čtvrtek poblíž ropného terminálu Sture narazil velký tanker Sola TS plující pod maltskou vlajkou. Jak uvedl server Defence News, ke srážce významnou měrou přispěla posádka válečné lodě. Byla opakovaně varována, že pluje v kolizním kurzu, ale neupravila ho.
Když posádka tankeru zjistila přítomnost fregaty v úzkém průlivu, opakovaně varovala pozemní řídící středisko plavby. Odpovědi z fregaty však byly zmatené. Jednou uvedla, že pokud by změnili kurz, dostali by se příliš blízko mělčině. Posádka tankeru jim pak sdělila, že pokud nic nepodniknou, srazí se, což se nakonec stalo. V tu chvíli se fregata dál hnala rychlostí přes 31 km/h, zatímco tanker plul třináctikilometrovou.
Ke srážce přispěl i fakt, že posádka fregaty měla vypnutý automatický identifikační systém, takže řidící středisko o ní dlouho nevědělo a do průlivu pustilo tanker.
Po srážce začala fregata nabírat vodu a 137 členů posádky muselo loď opustit. Norské námořnictvo při katastrofě ztratilo pětinu své úderné síly. Utrpělo navíc finanční škodu, protože loď považovanou za nepotopitelnou nemělo pojištěnou, uvedla po nehodě státní televize NRK. Cena fregaty se rovná vojenskému rozpočtu na jeden rok.
Fregata havarovala v místech, kde hloubka moře dosahuje 35 až 40 metrů. Podle původního plánu měla být zbavena veškeré munice a paliva, vyzdvižena a následně odtažena do námořní základny Haakonsvern vzdálené 34 kilometrů od místa havárie.